You Know Nothing

A pátek

Elena

Pozvedla jsem těžká víčka svých očí, která mi propalovaly paprsky vycházejícího slunce. Co to sakra?? Jo ták... Zamžourala jsem do ostrého světla a rukama si pořádně protřela obě oči. Uculila jsem se a vyskočila z postele. "Tudududůdůů..." hopkala jsem po pokoji, jako baletka. "A tak doufám, že to, co mně i tebe tak mrazí, nejsou jen tři tečky na konci fráázíí...!!" Zaběhla jsem do koupelny a koukla se do zrcadla. "...že chci do nebe, do nebe, do nebe, donebedonebe..." vyčistila jsem si zuby a učesala červeno - hnědé vlasy a otočila se k odchodu. Svěsila jsem ramena a dotáhla se naoko znuděně až k posteli. Jakmile se ale moje holeň dotkla jejího čela, projela mi celým tělem vlna energie a já sebou cukla, narovnala se a ďábelsky se pousmála. Začala jsem pozadu couvat jako šelma číhající na svoji kořist a pak se rozběhla. Vyskočila jsem, vymrštila veškeré své končetiny do všech světových stran a dopadla placáka do postele. Trefa. "Úůmff.. " zamumlala jsem do polštáře. Sakra... Už jen čekám, kdy sem vtrhnou tři chlápci v bílých pláštích, vytáhnou z rohu kameru a odvedou mně do cvokárny... Bohužel se tak nestane a tak se (stále ve spodním prádle) vypravím do kuchyně nachystat si snídani a svačinu do školy. Najím se, obleču se a vyrazím do mučírny. Jdu a jdu a najednou zakopnu. Vlastně ne, prostě jdu... Když přicházím před školu, uvidím Thomase. Začnu se tlemit od ucha k uchu a divoce na něj mávat. Sákryš... Přestože už je zima a počasí to na sobě dává znát, Tom se tak moc netváří. Je vysoký a je nehorázně... 'seksi'... Má na sobě černý kabát, ale kolem krku nic. Sakra on má tak boží krk... Mírně zafouká a jemu se rozhodí tmavé vlasy už tak ve stylu 'vstanu a jdu'... Zamračí se do větru a pak si mě všimne a zamává zpátky. Bože... A tohle je můj nejlepší kamarád...!! A brzo bude nemocnej... "Čaukó." usměje se na mně. "Nazdar." odpovím mu a vejdeme společně do školy. Procházíme šatnami a já najednou zahlídnu tu hezkou novou blondýnku... jo, Ellie... a zamířím k ní. Tom se táhne za mnou a kouká spolužačkám na zadky napěchovaný v těsných legínách. Protočím nad ním očima. Ellie uslyší kroky a otočí se. Když mě uvidí, zarazí se. "Áhoj" vycením na ni zuby. "promiň, že jsem na tebe včera tak civěla. Jsem Elena." přijme nabízenou ruku. "Ellie, naháněla jsi mi strach." usměje se ze široka. "To ona ráda." směje se za mnou stojící Tom. "Thomas." stiskne jí ruku také on. Trochu stydlivě se na něj usměje, zastrčí si za ucho neposedný pramen vlasů a zaměří se na moje tričko. Představuju si, jak se Tom ďábelsky ušklíbne a trošku otočí hlavou. V takových chvílích už to bývá jeho zvykem. "Ellie?? Nechtěla bys dneska dojít na soukromou párty??" navrhne jí. Když uslyší svoje jméno, cukne Ellie očima k těm Tomovým a zčervená. "No, já nevím..." jak jsem mohla zapomenout?? "Jasně!! Dneska s Tomem přespáváme u mně, nešla bys taky?? " přidám se k němu a nadšeně zakývám hlavou. "Noo... " je vidět, že o tom začíná uvažovat... "Tak fajn, po škole tě vyzvednem. Zatím se měj." vychrlím a táhnu Toma pryč. "Ale..." ozve se zezadu. "Ahoj!" otočím se a zamávám volnou rukou. Thomas udělá totéž a prcháme dál chodbou, než Ellie stihne nějak protestovat. Ta holka je zvláštní. Obzvlášť to, jak se dívá na Toma je zvláštní... No sákryš...

Ellie

Slyšela jsem odfrknutí a otočila jsem se. Stála za mnou ta malá, děsivá brunetka v roztomilých brýlích. "Áhoj." zatlemila se a já se na ni nedůveřivě podívala. "Promiň, že jsem na tebe včera tak civěla. Jsem Elena." natáhla ke mně ruku a stále se usmívala. Neměla jsem ponětí, jestli se jí mám bát, nebo ne. Podala jsem jí dlaň a ona ji stiskla. "Ellie, naháněla jsi mi strach... " Obavy pomalu mizely a já si začínala připadat jistější. "To ona ráda." ozval se smích někde za Elenou a ta jen protočila oči. Zvedla jsem svůj pohled nad Elenino rameno a on vyplázl jazyk, mrkl na mně a... BUM!! Jistota byla ta tam... Taky mi podal ruku. "Thomas." Přijala jsem ji a usmála jsem se. Jistě si pamatoval naše včerejší, ehm, setkání. Zastrčila jsem si za ucho pramen vlasů, který mi padal do očí a zaměřila jsem se na růžového jednorožce na Elenině břiše. "Ellie??" vyslovil moje jméno a já si užívala, jak to zní sladce... "Nechtěla bys dneska dojít na soukromou párty??" počkat, cože? ...Tuhle chvíli si dnes odpoledne přehrávám už po třetí. Nenechali mně ani protestovat a i když bych určitě přišla ráda, přece nenechám babičku samotnou... Odemkla jsem dveře domu a vstoupila dovnitř. Přivítala mně vůně palačinek. Moje babička dělá delikátní palačinky. Došla jsem do kuchyně a objala babičku zezadu. Mám jen ji, od doby, kdy zemřeli mí rodiče. Byli to zvláštní lidé, ne že bych je neměla ráda, jen jsem k nim neměla příliž pevný citový vztah. Moc jsem je nezajímala. Jistě, starali se o mně, ale chyběla mi rodičovská láska, které se mi dostávalo vždy jen od babičky. "Ahoj." zahuhlala jsem s bradou opřenou o její rameno. "Ahoj." pronesla na oplátku trochu tázavě. "Jaký byl tvůj den?" můj den? Když jsem chvíli neodpovídala, otočila babička hlavou, aby na mně viděla. "Byl to fajn den." zhodnotila jsem nakonec a zachumlala se obličejem do babiččina ramene. "Stalo se něco?" zeptala se mně a dál se věnovala palačinkám. "Babičko?" zvedla jsem hlavu a naklonila ji na bok. "Kdybych dnes přespala u kamarádky, ..." zamyslela jsem se. "Cože?!" u kamarádky?" otočila se babička a podivovala se tomu, co jsem právě vypustila z úst. "No, já..." dala jsem si ruku na tvář a podívala se do země. "Ty máš kamarádku!?!" zajásala a objala mně. Ruce jsem měla přilepené k tělu, jak obrovskou měla moje babička radost. "Nechtěla bych tě tu nechávat samotnou..." vyslovila jsem opatrně své obavy. "Ale jdi." odtáhla se, ale nechala mi ruce na ramenou. "Užij si to. A Ellie!" křikne ještě, když ji obejmu a vybíhám schody. "Ano?" otočím se s jiskrami v očích. "Dej si pozor." přikývnu s úsměvem a valím do pokoje vzít si všechno potřebné. Co si mám s sebou všechno vzít? Nevím. Nahážu nějaké věci do šedé tašky. Každou chvílí tu musí být. Jistě. Uslyším zvonek a hlas babičky a Eleny. Tolik se těším. Seběhnu schody a pozdravím Toma a Elen. Obejmu babičku a seskočím ze tří schůdků před domem. "Ahoj, babičko. Opatruj se." obejmu ji a dám jí pusu na tvář. "Užijte si to." usměje se a zamává. "Děkujeme." odpoví jí mí noví přátelé ještě s taškami na zádech. Jakmile se zavřou dveře, Elena děsivě začne. "A teď..." vražedně se na mně podívá. "...začíná párty!!" rozhodí zeširoka rukama a rozběhne se i s Thomasem k zastávce. No potěš koště, zabilo by je, na mně trošku počkat? Tohle bude teprve noc...

***

Vím, že tuto kapitolku jsem psala dlouho, hledala jsem si pro ni co nejvíce volného času a... Tady je!!

Dlouho jsem přemýšlela, komu ji věnuju a nakonec mi zbývá jediná možnost. Bude patřit slečně, která se mnou tráví cirka třináctý rok svého života a hodně se na ni těšila.
A proto- MajikFialova - chci ti poděkovat za všechno, co jsme spolu prožily a hlavně za to, že tě mám. Děkuju ti, Maruško <3

Další kapitola, pokud to půjde dobře, by mohla vyjít na Valentýna. Už k ní mám dokonce věnování :DD

Nakonec chci jen poděkovat všem, no a jestli si to vůbec ještě někdo přečte, tak pamatujte!! Pokud něco nevidíte, ale slyšíte to ječet, je to Jogo...

Dobrou noc :33