10.kapitola

3K 177 7
                                    


Tak, další kapitola je tu. Chci se na začátek omluvit, že jsem nic nepřidala 2 týdny. Měla bych se stydět, nechat vás takhle dlouho čekat:( :D Ve škole toho teď bylo opravdu hodně, takže jsem vůbec neměla čas na psaní. Ale to určitě přežijete:DD A taky chci upozornit, že se Draco teď bude chovat jako hrozný kretén. Příjemné čtení!


Další měsíc utekl jako voda, nastaly přívalové deště, které jsou v Anglii jako vždy obvyklé a začaly se blížit Vánoce. V nemocnici bylo stále více pacientů, takže měl Draco dost napilno. Vánoce byly za pár týdnů a tak začal přemýšlet, co by se Hermioně líbilo jako dárek. Samozřejmě : kniha. Ta přece nic nezkazí, ale Draco chtěl něco originálního. Originální dárek pro originální dívku.
Jeden z dnů, kdy měl po náročném měsíci volno, trávil doma, cvičil, četl a čekal na Hermionu, až přijde z práce. Dveře se otevřely a Draco okamžitě zbystřil.
,,Ahoj,"pozdravila a vtiskla mu polibek.
,,Jak bylo v práci?"zeptal se Draco a mezitím dělal kafe.
,,V celku dobrý, ale šéf poslední dobou vůbec nechodí na Ministerstvo. Kolegové říkají, že je nemocný a nejspíše půjde do důchodu,"odpověděla Hermiona a sedla si unaveně ke stolu.
Podal jí kafe a sedl si naproti ní. Náhle něco zaklepalo na okno. Oba dva vzhlédli a zjistili, že na okenním parapetu sedí velký, hnědý výr. Draco mávl hůlkou a okno se otevřelo. Výr vletěl dovnitř a přistál na stole (čímž málem rozlil kávu). Oscar pod stolem zasyčel. Hermiona mu odvázala dopis z nožičky a přečetla si jej.
,,Co je tam napsáno?"zajímal se Draco.
,,Je to pozvání na kouzelnický ples,"odpověděla.
,,Od koho?"
,,Pořádá ho ministr kouzel. Nějakým nevysvětlitelným způsobem ví, že bydlíme spolu,"řekla.
,,Proč myslíš?"
,,Je tam napsané: Milá slečno Grangerová a pane Malfoyi,"řekla a pokračovala.,,Ten ples je zítra."
,,Mohli bychom si někam vyrazit. Já bych tam teda šel,"řekl Draco.
,,Dobře,"usmála se Hermiona.

Draco čekal přede dveřmi v předsíni. Když vyšla z koupelny, jako by se mu zastavil dech. Byla nádherná. Na sobě měla dlouhé, černé šaty a dekolt a ramínka byla šitá z průsvitného šifonu.
Vzhled doplnila jemným nalíčením, až na tmavě rudou rtěnku a vlasy si dala do drdolu.
,,Myslíš, že je to dobrý?"zeptala se po chvíli, protože Draco byl celou dobu ohromením zticha.
,,J-jo,"vykoktal.,,Jsi překrásná."
,,Tobě to taky sekne,"mrkla na něj šibalsky. Draco měl na sobě černý, sametový hábit.

Přemístili se na adresu, co byla napsaná v dopise. Venku před sálem byl kouzelník, co kontroloval seznam hostů.
Když je pustil, sál byl úplně celý plný. Uprostřed stál otrávený Harry v obklopení fotografů.
,,Nevěděl jsem, že tu bude ON,"procedil skrze zaťaté zuby Draco a házel po Harrym vražedné pohledy.
,,Eh...Ehm..."odkašlala si Hermiona, protože zrovna z toho velkého davu vystoupil Ron. Hned jak ji uviděl, na tváři se mu rozjasnil úsměv, ale okamžitě ho přešel, když zahlédl Draca.
,,Ahoj,"pozdravil je Ron a nervózním pohledem těkal po sále.
,,Tebe ještě zvou na společenské akce, Weasley?"řekl jízlivě Draco.
,,Draco!"okřikla ho Hermiona. Nechápala, proč je takový. Myslela, že se v tom pošklebování změnil.
,,Já se docela divím, že tu vidíme tebe. V Azkabanu už pro tebe nemají místo?"oplatil mu Ron.
Zrovna přišel Harry, když odpálkoval všechny fotografy.
,,No chápete to? Nemůžu vylézt ani z domu, aniž by si mě neodchytil nějaký -"
Náhle přestal, když si všiml kvality konverzace. ,,Dneska ti to moc sluší,"řekl Ron po chvíli ticha.
Draco zavrčel a začal vytahovat hůlku. ,,Nech toho,"zašeptala Hermiona.
,,Takže vy jste tu spolu? Jako pár?"vyptával se Harry, nejspíš se snažil,aby to nevyznělo útočně, ale moc se mu to nedařilo.
,,Eh, totiž, vlastně ne. Jsme jen kamarádi,"zazdila to okamžitě Hermiona.
,,Ahoj Hermiono!"zvolala nadšeně Ginny, která právě přišla a vroucně ji objala.
Situace se konečně trochu odlehčila, ale Draco se sebral a šel do davu. Nenásledovala ho. Byla na něj dost naštvaná.
Po zbytek večera byla jen s Ginny, Harrym a Ronem. Párkrát se bavila i s Lenkou a jejím novým manželem, s ministrem Kingsleym, s Minervou McGonagallovou a pár dalšími kamarády, které potkala v Bradavicích. Na plese se rozléval alkohol, takže po dvou hodinách měli všichni už dost upito. Dokonce i tancovala, jak s Ronem, tak i Harrym. Uvědomila si, že tuhle zábavu dlouho potřebovala.
Pak si sedli společně k jednomu stolu a vyprávěli si různé příhody z Bradavic.
,,My jsme byli ale idioti,"rozesmála se Hermiona, když Ron dovyprávěl jednu historku.
,,Nebo jak jsme byli ve škole teprve týden a Malfoy mě vyzval na půlnoční kouzelnický souboj a nakonec jsme zjistili, že to byla jen past a museli jsme utíkat přes celou školu zpátky do společenské místnosti, protože nás honil Filch!"vřískl opilý Harry a hlasitě se rozchechtal. Všichni se rozesmáli s ním, jen Hermiona ne. Kde vlastně Draco je? Rozhlížela se po celém sále, ale Draca očima nikde nevyhledala.
,,Hele, skočím si ještě pro jeden drink a pak půjdu domů,"vymluvila se a i přes přemlouvání se vydala zpět do davu. Ani po dvaceti minutách ho nenašla, dokonce se i ptala, jestli ho někdo neviděl. Pak si ze zoufalosti nakonec ten drink opravdu dala.

Otevřela dveře od domu. V kuchyni ani obýváku nebyl. V koupelně taky ne. Nahlédla do ložnice a viděla siluetu pod peřinou. Došla k němu a drkla do něj. ,,Hej." Nehýbal se.
,,Vím, že nespíš, na to tě znám až moc dlouho!"řekla hlasitě a hmouřila opile oči.
Pořád nic. ,,Heeeeeeeeeeej!!!"zaječela a prudce s ním zatřásla. Draco vyletěl zpod peřiny.
,,Co tu hulákáš!"rozkřikl se na ni, naprosto bdělý.
,,Co si o sobě jako myslíš, jen tak si odejdeš z toho plesu a nic neřekneš,"
,,Já nevím, kdo na mě byl bezdůvodně uražený,"řekl chladně Draco a šel do kuchyně.
Hermiona ho následovala, ale občas se musela odrazit od zdi, aby byla vůbec schopná chodit rovně.
,,A ty se mi divíš? Předvádíš žárlivé scény a málem jste si s Ronem zase skočili po krku,"bránila se.
,,Ale na Weasleyho jsi naštvaná nebyla, to je zvláštní..."říkal se skrytým sarkasmem a natočil si vodu.
,,Protože sis tentokrát začal ty,"odpověděla klidně.
,,Do prdele, Hermiono!"zaječel, aby si pořádně ulevil.,,Nesnáším je, od první chvíle co jsem je oba dva potkal, jak Pottera, tak Weasleyho! Bylo to sedm dlouhých a nenávistných let a ty jsi do těch let patřila taky! A kvůli tobě se s nimi teď nebudu bratříčkovat, nemůžeš mě změnit, jsem takový, jaký jsem a jestli mě doopravdy miluješ, tak to budeš respektovat!"a skleničku, kterou držel před tím v ruce třískl na zem.
,,Když jsem patřila do těch sedm nenávistných let, proč se se mnou vůbec zahazuješ?"zašeptala.
,,Vlastně máš pravdu. Taky nechápu, proč se s tebou zahazuju,"řekl a nastalo tvrdé ticho.
Nedokázala to popsat, ale jakoby k ní teď Draco přišel a vyrval jí srdce z hrudi.
V jeho očích teď nebyly žádné jiskřičky jako vždy. Teď tam byl jen chlad a prázdnota. Nechal ji tam stát uprostřed kuchyně a zabouchl se v ložnici. Hermiona se sesula na podlahu a dala se do pláče.
Chtěla se zvednout, ale tělo jí to nedovolovalo. Kvůli pláči teď měla obrovský tlak v hlavě, čímž se jí motala ještě víc a bylo jí na zvracení. Nakonec to vzdala a usnula na chladné podlaze.

Probudila se a zaplavila jí strašná bolest v hlavě. Jakto, že leží na podlaze? Náhle jí došlo, co se včerejší den událo. Těžce se zvedla, ale okamžitě se jí obrátil žaludek a vyzvracela se do džezu.
Když jí bylo líp, ihned zamířila do ložnice Draca a otevřela dveře.
Všechny Dracovy věci byly pryč. Postel byla ustlaná a vypadalo to, jako kdyby tam nikdy nikdo neležel. Otevřela skříň a ani tam nenašla žádné oblečení. Hledala i pod postelí. Tak strašně si přála najít jakoukoliv jeho zapomenutou věc, snad aby si dokázala, že to byl jen sen. Ale sen to opravdu nebyl. Došla do koupelny, ale byla tam jen její hygiena. Málem se zděsila, když zahlédla vlastní odraz v zrcadle. Bledá, tmavé kruhy pod očima, rozmazané líčení,rozcuchané vlasy, šaty polité vínem. Vypadala příšerně. Ale to přece nemohl být opravdový rozchod, jen se pohádali, nic víc. Jenže Draca se to nejspíš opravdu dotklo. Nemohla lhát, jí se to dotklo také. Ale nečekala, že se od ní hned odstěhuje. Dolehla na ní ta krutá pravda a opět se srdceryvně rozplakala. Podívala se na hodinky.
Bylo půl sedmé. Dala si tedy rychlou sprchu, nalíčila se,aby se trochu zkulturnila, vzala si obyčejný, tmavě modrý hábit a udělala pár lektvarů, aby jí bylo líp. Poté se konečně vydala do práce.

,,Merline, Hermiono, slyšela jsi o tom?!"vyhrkla na ni její kolegyně Elizabeth, hned jak vešla do dveří jejich odboru.
,,O čem?"zeptala se zmateně.
,,No, mluvila jsem s Thomasem, který slyšel od Franka, který se baví s Veronicou, že Veronica zjistila od Kristen -"
,,Ušetři mě detailů,"přerušila ji trochu vyděšeně Hermiona.
,,No vždyť se o tom mluví jak dlouho! Bailey odešel do důchodu!"vykřikla a stále se usmívala.
,,Co je na tom vtipného? Byl to ten nejlepší šéf, u kterého jsem kdy pracovala,"zamračila se.
,,Na své místo vybral tebe! Normálně bych to vědět neměla, ale pšššššššt,"řekla a tajemně si dala ukazováček na pusu.
,,Počkej. Víš to jistě, že zrovna já?"ujišťovala se a když se jí dostalo potvrzení, cítila se mnohem lépe.
Bude šéfka odboru. Z té radosti na chvíli zapomněla na všechno, co se stalo. Aspoň na kratičký moment...    



Don't run, stay with me. [Dramione]Kde žijí příběhy. Začni objevovat