Don't run, stay with me. [Dramione]

12.kapitola

Tak, je to tady :D Tohle je poslední kapitola téhle Dramione povídky. Pokud se vám bude zdát, že je to trochu divné, nebo moc nedává smysl, tak se musím přiznat, že jsem moc nevěděla, jak to zakončit :/ Ale pevně doufám, že se vám líbila! :) Pokud máte pár vteřin navíc, mohli by jste mi napsat nějaký koment, nebo názor. Moc by mě to potěšilo. 

DRACO

,,Kde jsi byl?"vypálil na něj otec, hned jak dorazil domů. ,,Měl jsi tu být už před 10 minutami!"
,,Zdržel jsem se,"odpověděl mu příkře a stále musel přemýšlet o tom, co mu Potter řekl.
,,Za chvíli bude večeře, běž se převléct,"nakázal mu otec a Draco jako obvykle udělal přesně to co chtěl. Došel po dlouhých, mramorových schodech nahoru do své ložnice a vyhlédl z okna na temnou oblohu posetou hvězdami. Je opravdu možné, že na něj jeho otec sesílá kletbu Imperius? Je možné, že kvůli němu opustil Hermionu? Ale co když mu Potter lhal...
Lucius vždy nechtěl, aby byl Draco s Hermionou. Po té velké hádce ji přece opustil a když se nad tím teď zamyslel, vlastně ani nevěděl proč. Převlékl se do jiného hábitu a opět sešel dolů.
,,...by jsi to neměl dělat,"
,,A co jako čekáš? Hned, jak ho spustím z očí, vydá se za tou mudlovskou šmejdkou!"
,,To ho chceš ovládat pořád? Nepřijde mi to správné,"
,,Je to správné, jen to ty nechápeš. Dělám to pro jeho vlastní dobro,"
Chvíli bylo ticho, ale Draco měl pocit, jako by bušení jeho srdce slyšel celý dům. Stál v chodbě před jídelnou a nevěděl, co má dělat. První myšlenka co ho napadla: utéct. Jenže Lucius by si ho zpět přivolal. A nechce utíkat před svými problémy pořád. Vytáhl z kapsy hůlku a rozrazil dveře.
Lucius a Narcissa sebou trhli. ,,Posaď se,"řekl jeho otec.
,,Ne, myslím, že to neudělám,"odsekl Draco a pevně svíral svou hůlku.
,,Děje se něco, zlatíčko?"zeptala se matka a vstala.
,,Jestli se něco děje??? To si děláš srandu,"řekl ironicky.
,,Takhle se svou matkou mluvit nebudeš,"řekl chladně Lucius.
Nějaký hlas v hlavě mu říkal, aby přestal mluvit úplně a ihned se posadil. Jeho nohy se už automaticky rozcházely k židli, ale silou vůle se zastavil.
,,Už mi ovládat život nebudete,"řekl a jediné okno v jídelně se prudce vysklilo.

HERMIONA

Někdo už podruhé za večer zazvonil na zvonek. Otevřela dveře a stála před nimi Elizabeth, její kolegyně z odboru.
,,Jé, ahoj,"pozdravila Hermiona.
,,No čau!"vykřikla nadšeně a bez pozvání vstoupila.
Hermiona zamrkala a zavřela. ,,Potřebuješ něco?"
,,Obleč se do nějakého sexy oblečení. Jdem se bavit!"
,,Počkej. To má být vtip?"
,,I když jsi asi nejinteligentnější ženská, co znám, někdy ti to vážně nepálí,"řekla Liz a šla do její ložnice. ,,Jak jsem čekala, žádné sexy oblečení tu nemáš,"
,,Nechodím do klubů tancovat,"
,,Jdi se naparádit, já už něco vymyslím,"mrkla na ni.
Hermiona chtěla nejdříve protestovat, ale pak jí došlo...Kdy naposledy byla takhle venku s nějakou kamarádkou? A navíc je teď oficiálně "single".

Když byla podle mínění Elizabeth dost sexy, vydaly se do centra Londýna.
,,Promiň, že jsem to na tebe takhle všechno vybalila. Koupila jsem narychlo lístky a v práci jsem tě nezastihla,"řekla, když kráčely ulicí.
,,Kam to vlastně jdeme?"vyzvídala Hermiona.
,,Do klubu Ministry of Sound. Tenhle klub patří mezi nejlepší, máme se na co těšit!"
Chvíli stály frontu, ale těsně před devátou hodinou se tam přece jen dostaly.

DRACO

Šel ulicí a ani nevěděl, kde je. Pořád měl v sobě napětí a adrenalin. Nevěděl, jak se to všechno seběhlo. Dostal vztek a zničehonic se vysklilo okno. Jeho otec pozvedl hůlku a Draco seslal štítové kouzlo. Oba dva je to od sebe odhodilo a potom se přemístil. Trochu se pořezal na předloktí, když spadl na sklo, ale moc to nevnímal. Utrhl si kousek trika a obvázal si ruku. Byl v nějakém parku. Sedl si na lavičku a přemýšlel, co bude dělat. Nemá kde bydlet. Nemá peníze. Nemá žádné přátele, u kterých by mohl přespat do příštího dne. Co je to za zkrachovalou existenci??? Sáhl do kapsy a zjistil, že tam má 5 galeonů. To by možná na noc u Děravého kotle stačit mohlo. Jak se říká: Naděje umírá poslední.
Zvedl se a prudce se mu zamotala hlava. Kousek trika, kterým si obvázal ruku byl celý nasáklý krví.
Sáhl do druhé kapsy a...Kde má hůlku? Přepadla ho obrovská panika. V žádných kapsách nebyla. Ale když se přemístil, tak ji u sebe musel mít! Možná ji ztratil cestou. Jenže v téhle tmě ji teď nikde nenajde. Krev začala prosakovat a cítil, jak se mu stále víc a víc zvyšuje tep.

HERMIONA

,,Ten barman s tebou flirtoval, já to viděla!"smála se Elizabeth, když vycházely z klubu.
,,To není pravda, koukal po tobě,"řekla se smíchem Hermiona a drkla do ni ramenem.
,,Tak co teď?"zeptala Liz.
,,Já bych se šla ještě projít,"navrhla Hermiona a Liz souhlasila.

,,Hele, támhle tudy bych nechodila. Vypadá to tam nějak temně,"řekla její kamarádka nervózně.
,,Je večer, Liz,"řekla ironicky Hermiona a pokračovala dál. ,,Lumos!"zašeptala a konec její hůlky se rozsvítil.
,,Kam to vlastně jdeme?"zvolala Liz.
,,Já ani nevím. Prostě jdu pořád rovně,"odpověděla.
Náhle na cestě zahlédla kapky krve. Následovala je dál a světlo dopadlo na nějakého člověka. Ležel u cesty a nehýbal se.
,,Draco!"vyjekla Hermiona a rozeběhla se k němu.
,,Hermiono? Jsi to ty?"zašeptal chabě.
,,Ty krvácíš!"zděsila se a ihned začala zaříkávat nějaká léčivá zaklínadla, co znala.
,,Co se to děje? Ty toho chlapa znáš?"vyptávala se Elizabeth, ale Hermiona jí neodpovídala.

Draca dostaly do nemocnice během pár minut, když už nebyl mimo ohrožení života. Hermiona u něj zůstala přes noc a Liz šla domů.
Ráno ji probral prudký déšť,který jim bušil do oken. Draco byl už také vzhůru a jak to vypadalo, díval se na ni nejspíš už nějakou tu dobu.
,,Ahoj,"špitl Draco.
,,Už je ti líp?"zeptala se Hermiona.
,,Jo, mnohem. A to jen díky tobě,"
,,Mimochodem, Liz ti našla hůlku,"řekla a dala mu jeho hůlku na noční stolek.
,,Děkuju. Za všechno,"řekl Draco a upřel na ni ty své modrošedé oči.
,,Tak já už půjdu,"vyhrkla a rychle vstala.
,,Ne, počkej! Prosím, nechoď,"řekl prosebně.
,,A co chceš, abych udělala, Draco? Opustil jsi mě!"
,,Poslyš, všechno ti vysvětlím, jen se posaď. A prosím, nevyšiluj,"

,,Tvůj otec na tebe sesílal kletbu Imperius??!!"vykřikla, až sebou Draco cukl.
,,Jo, totiž...On mi vyhrožoval už předtím, ale nechtěl jsem tě tím zatěžovat,"
,,Zatěžovat?! Takové věci si musíme říkat! To už žádná sranda není, chápeš?"
,,Vím, že jsem udělal chybu. Udělal jsem jich víc,"řekl a sklopil pohled.
Hermiona si povzdechla.,,Musíme to oznámit na Ministerstvo kouzel, kde se bude konat soud s tvým otcem,"
,,Já nechci, aby šel do vězení. Pořád je to můj otec..."
,,...který tě ovládal kletbou, která se nepromíjí!"
,,Bude mě nenávidět. A matka taky,"zašeptal.
,,V Azkabanu mu bude dobře, mozkomorové už tam nejsou strážní,"
Zrovna přišel Dracův kolega Logan, aby mu podal lektvary.
,,Měla bych jít,"řekla po chvíli a i když si v duchu říkala, jak je pitomá, na rozloučenou mu dala dlouhý polibek. Nikdy nezapomene na ten jeho rozzářený úsměv.

Draca pustili hned druhý den. Stačilo pár léčitelských zaklínadel a lektvarů a byl hned v pořádku. Přesto však musel být opatrný a odpočívat, takže se opět nastěhoval k Hermioně, která se o něj starala.
,,Vážně mi nic není,"usmíval se od ucha k uchu Draco, když ho Hermiona posadila na pohovku a přinesla čaj se sušenkami.
,,Ale no ták, nepředstírej, že se ti to ani trochu nelíbí,"ušklíbla se.
,,Možná,"zaculil se a víc se zachumlal do deky.
Hermiona se k němu posadila a chvíli na sebe hleděli.
,,Odpustíš mi?"řekl do ticha.
,,Možná,"a pousmála se. Draco ji chytil za ruku a ona ji pevně stiskla.
Nahnul se a zlehka ji políbil na rty. Polibek mu opětovala a začali se líbat.
,,Musím na to....Ministerstvo,"říkala mezi polibky.
,,Nechoď tam. Myslím, že po tom, co jsem posledně v jejich sídle provedl, už nebudou nic vymýšlet. Žádám tě o to. Jsou to mí jediní příbuzní"řekl tiše.
,,Ovládali tě kletbou, která se nepromíjí,"řekla opakovaně Hermiona.
Draco nasadil svůj psí kukuč a ona se neochotně dala přemluvit.
,,Ale jestli se jen o něco pokusí, přísahám, že někdo přijde k úhoně,"Nebyla by to ona, kdyby neřekla nějaké varování. Draco mlčky přikývl, pak si ji k sobě víc přitáhl a po zbytek dne se tulili.