Everything is possible.

IV.

Probudily mě sluneční paprsky, pronikající skrz větve stromů, které stály pod mým oknem.

Natáhla jsem ruce, abych se trochu protáhla, a zase jsem se zachumlala do svých vyhřátých peřin.

Chvíli jsem ležela, a jen tak koukala, a po nějaký chvíli, jsem se natáhla na psací stůl pro můj Iphone.

Odemkla jsem ho, a lekla jsem se, když jsem viděla 8 nepřijatých hovorů. Když jsem se dozvěděla, že jšou od Jess, vzpomněla jsem si, že mi Katy říkala, že mi volaly.

Upozornění jsem odklikla, mobil jsem položila zpátky na stůl, a zase jsem si lehla.

Najednou jsem si uvědomila, že jsem se chtěla podívat, kolik je hodin! Tohle se mi stává pořád.

Zasmála jsem se sama pro sebe, a znovu šmátla pro telefon.

9:47

Je čas vstávat.

Ještě chvíli jsem se přemlouvala, a pak jsem se konečně vyhrabala.

Šla jsem do koupelny, která měla dveře dovnitř hned vedle mé postele, svlékla jsem si pyžamo, a vlezla jsem do sprchového kouta, který byl v pravém rohu, naproti vaně, a pustila na sebe vodu. Nejdřív jsem trochu uskočila, protože voda byla studená, ale postupně se ohřála.

Jak na mě teplé kapičky padaly, cítila jsem se tak dobře a uvolněně!

Byla jsem tam nějakých 20 minut, a pak jsem se opláchla, a vypla vodu.

Osušila jsem se, a oblékla jsem si oblečení, které jsem měla připravené na skřínce vedle umyvadla.

Nad umyvadlem, které bylo naproti vchodu, se rozpínalo obrovské zrcadlo, které mělo dole přidělanou poličku, na které byly rozházené šminky, gumičky a tak. Našla jsem ve všech těch věcech hřeben, a pročesala si své dlouhé vlasy.

Odložila jsem hřeben, a chytla jsem kartáček na zuby, který byl v kelímku na okraji umyvadla.

Vyčistila jsem si zuby, a šla jsem dolů do kuchyně.

"Dobré ráno!" pozdravila jsem s úsměvem.

"Ráno? Je půl jedenáctý! V kolik jsi šla spát Prosimtě?" Začala máma se zvýšeným hlasem.

"Klid mami. Já jsem vzhůru už dlouho, ale dávala jsem si sprchu." Odpověděla jsem, a vyplázla jsem na mámu jazyk.

"Dobře dobře." nechala se uchlácholit, a dodala. "Tak si vem něco malýho k snídani, v půl jedný bude oběd."

"Rozkaz!" Zasalutovala jsem, a šla jsem do skříně s jídlem.

Vyndala jsem krabici kukuřičných lupínků, nasypala je do mističky, zalila mlékem, a dala si tam trochu medu.

Sedla jsem si k jídelnímu stolu, a dala se do jídla.

"Tak jak ses vyspinkala princezno?" Začala máma, a otočila se na mě od sporáku.

"Výborně. Takhle dobře.jsem dlouho nevyspala." usmála jsem se.

"A ty?" Zeptala jsem se taky.

"Ale jo, dobrý." Odpověděla, a otočila se zpátky k plotně.

"Fajn." řekla jsem s posledním soustem lupínků, vstala jsem, položila misku na linku, a poplácala jsem mámu po zádech.

"Půjdu si zajezdit jo? Přijdu na oběd"

"Jdi, ale ne že přijdeš pozdě." mrkla na mě, a já jí dala pusu na tvář.

Skočila jsem si do pokoje, vzala si svůj longboard, který byl opřený o stěnu, obula jsem si svoje fialové Vans tenisky, vyšla jsem ven ze svého pokoje, a vešla jsem na dlouhou chodbu. Zahla jsem doleva, a zastavila jsem před prvníma dveřma.