Jsem Amber. Jsem obyčejná šestnáctiletá holka. Tedy pokud si pod slovem obyčejná představíte dívku, která chodí k psychiatrovi na pravidelné terapie a na jejím bledém vyhublém těle nenajdete ani centimetr nezjizvené,nepořezané či nepopálené kůže.Nemám přátelé z jednoho důvodu prostě nechci,protože jsem pochopila jak moc dokážou být lidé krutí.Na mé škole mě buď šikanují, anebo vysmívají. Lidé s kterými bydlím nejsou moji skuteční rodiče. V mých pěti letech si mě adoptovali. Ne,že by to byl pohádkový život, právě naopak. Zezačátku to bylo fajn, dokud se Stan nezačal opíjet a Ashley si domů nezačala vodit pokaždé jiného chlapa. Hádali se. Hodně. Ovšem to zdaleka nebylo to nejhorší, vždycky si totiž našli důvod jak to hodit na mě. Později, když mi bylo asi deset mě začali i bít. Třebaže jen za malichernosti, jako třeba za zapomenutou ponožku na zemi. Ovšem nejhorší bylo když jsem to poprvé dostala,bylo to v noci, takže bylo zakrvácené prostěradlo. Zmlátili mě tak, abych na to v životě nezapomněla a pak mě na čtyři dny zavřeli do sklepa. To bylo před třemi lety. Pořad s nimi žiju,ale jen z důvodu,že nemám kam jinam jít. Život není tak hrozný. Stačí prostě vypnout a přežívat. Nebrat život tak vážně.
