Já jsem hetero! / Yaoi Cz

9. kapitola

Uplynul jeden celý dlouhý den a nic se nestalo. Nic. Celou tu dobu jsem jen seděl na gauči a sledoval stupidní seriály v televizi. Je sice pravda, že takovýhle domácí kino člověk nezažije jen tak, ale radši bych byl v pohodlí svý postýlky a snil o své jediné lásce. Ano. Tyhle dva mě sice mohli unést a dokonale zneužívat mé tělo, ale mé hluboké city k Cecilky srdci zůstanou stále stejné. 

Ondra s Adamem se vydali neznámo kam a mě tu nechali, abych si dělal, co chci. No, úplně doslova to nebylo. K noze jsem měl přidělaná pouta, které byli přidělané v delšímu železnému řetězu, abych se mohl pohybovat alespoň do kuchyně a zpátky. Ještě teď jsem měl chuť dvěma jednu vrazit. Jak mě tu mohli jen tak nechat s těmito slovy: „Jestli budeš zlobit, naplácáme ti na holou."

Naštvaně jsem přepl pořad. Ordinace mě už užírala. Pořád se tam děly stejný zápletky, jen jiným lidem. S úsměvem jsem se uvelebil na gauči, když se ozvala mě dobře známá melodie Simpsonových. Konečně něco, na co se dá koukat a nemít u toho chuť rozflákat televizi. A v tom mi to došlo. Vždyť já a Bart máme hodně společného. Jsem skoro jako jeho starší dvojče! Nenechám se zahambit tím, že tu jen budu sedět jak troska a čekat na vlastní popravu.

Zajímalo by mě, kde ty dva tyrani jsou. Neřekli mi, co budou dělat, proč mě tu nechávají, ani proč se mě už den nedotkli. Ne, že by mi to vadilo. Samozřejmě že ne! To jen oni touží laskat mé tělo, olizovat mi bradavky a ... kurva Tome, vzpamatuj se! Musíš zahájit bitvu. Přece neprohraješ proti dvoum teploušům! Zatraceně sexy a šikovným teploušům... A už dost!

Ani jsem nepostřehl, že už skončil seriál. S povzdechem jsem se zvedl z gauče a rozhodl se rozjet svůj ďábelský plán. Došel jsem do kuchyně a srozhodným pohledem otevřel ledničku, ve které jsem byl za celou tu dobu nejmíň tisíckrát. Ano, bylo tu všechno, co jsem potřeboval. Vajíčka i mlíko. Stejně tak jsem si byl jistý, že ani mouka chybět nebude, jelikož naposled dělal palačinky Adam.

S úšklebkem jsem vytáhl plato vajíček a mlíko položil na linku. Chvilku jsem se přehraboval v poličkách a nakonec vítězně vytáhl mouku. Ano, udělám jim palačinky, jak je ještě nezažili. Vzal jsem do ruky vajíčko, které bylo zrovna po ruce a „omylem" ho upustil nazem. Sledoval jsem, jak se skořápka rozkřupla a s tím se po zemi doslova rozkydl celý její obsah. A pak to začalo.

Postupně jsem bral do ruky vajíčka a bezhlavě s nimi házel po celé chatě. Stěny, telezive, linka, zem, kobereček.. nic nezůstalo neposkvrněno. S každým hodem jsem se cítil volnější a zdravější. Jo, přesně tohle jsem potřeboval. Natahoval jsem se pro další vajíčko, když jsem zjistil, že už žádně není. Spokojeně jsem se zahihňal a přešel k druhé části plánu.

Vzal jsem do ruky mlíko, stoupl si ho prostřed obývacího pokoje, odvíčkoval ho a vesele začal rozlívat všude, kde se dalo. Bylo mi jedno co dělám. Potřeboval jsem to těm zmrdům pořádně nandat. Štvalo mě, že se mi líbí to, co mi dělaj. Nedokázal jsem vystát, že mi dokonce vadilo, že tu nejsou se mnou. A tohle byla moje odplata. Krutě zaplatí za muka, která jsem kvůli nim musel vytrpět.

A nakonec přisel poslední bod. Prázdnou krabici jsem i s víčkem odhodil k telezivi a následně jsem došel do kuchyně. Ano, skvostný závěr všeho. Rozbalil jsem mouku a jako baletka jsem začal „tancovat", po místnosti, během čehož jsem bral do ruky hrst mouky a jako sníh jí rozhazoval po celém domě. Tohle mají za to, že mě tu nechávaji jen tak chodit po domu bez trenek. Ne, nestačilo mi dlouhý tričko. Nikdy! Chtěl jsem svoje božské oblečení!