Říkal Si Kovy

No dovol?! - part 2

Kovy
Ráno zazvonil budík a já vypadl rychle na vlak. Mám vše. Doufám.
Cestou jsem hodil šipku ze schodů. Jsem celej. Vcelku. Vyběhl jsem na vlak včas. Jede za deset minut. Potkal jsem pár fanoušků kteří jeli na Utubering. Sedli si se mnou do kupé a pokecali jsme. Celkem pohodová parta. Snad ta cesta uteče rychle.

Sophie
Už jsem mu udělala snídani a uklidila byt. Snad nebude mít špatnou náladu jakou má vždycky.
Už jsme oblečení a za chvíli vyrážíme na Utubering. Má celkem dobrou náladu ještě mě neuhodil. Tak uvidíme snad se nic nestane.

Přidali jsme se ke skupince mladých lidí a pokecali. Teda jen Simon. Já musela mlčet. Dorazili jsme na místo. Bylo tam tak 100 lidí a já viděla, jak je Simon netrpělivý. Sakra. Snad nic neprovede. Za dvě hoďky jsme byli vevnitř. Nával lidí jak něco.
Simon koupil lístky na Stejka. Toho mám celkem ráda, ale nejradši sleduju Kovyho. Ale potají. Mám to zakázané.

Kovy
Wau. Tolik lidí jsem snad v životě neviděl. U mého stánku se vytvořila obří fronta. Pfff. Youtube je vážně zajímavá práce. Po dvou hodinách mám vážně žízeň tak si jdu na chvilku odskočit. Šel jsem si pro bubble tea. Přede mnou stála docela pěkná slečna. Nesla dva velké kelímky. Aha má přítele. No nevadí. Přišel jsem na řadu a najednou strašný křik.
Otočil jsem se a...

Co Kovy uviděl? Stalo se něco Sophii? Nebo někomu jinému?
To se dozvíte v další části.