Tommy a Newt

4

Pohled Newt
S tím novým jsme se šli projít do lesa, doufal jsem, že si na jméno vzpomeme. Opatrně jsem se ho zeptal "Vzpoměl sis na něco?" Viděl jsem jak se zadíval na zem a zmizel mu úsměv. "Ne na nic." "To nic, brzy si vzponeneš" řekl jsem a položil mu ruku na rameno. Když jsme se vraceli, tak zakopl a spadl hlavou na kámen, když se už asi půl minuty nezvedl začínal jsem mít starost Jsi v pořádku" řekl jsem a klekl si k němu. "Thomas" řekl šeptem. "Cože?" "Jmenuju se Thomas" řekl už nadšeně. "To je super, že sis vzpomněl, ale krvácíš tak se zvedni a půjdeme to ošetřit" řekl jsem a pomohl mu se zvednout. Ta rána nevypadala nějak hrozně, ale stejně jsme to šli ošetřit. Naštěstí ještě všichni seděli u ohně. Vešli jsme k meďochům ukázal jsem Thomasovi kam si má sednout. Sedl si a čekal na mě. Vzal jsem dezinfekci a náplast a šel k Thomasovi. "Thomasi teď to bude trochu pálit" jednou rukou jsem ho chytil za rameno a druhou mu přiložil s kapesníkem na čelo. Thomas sebou cukl a řekl "Newte říkal jsi trochu." Na tváři se mu objevila bolestná grimasa. "Promiň Tommy". Zalepil jsem mu to a šli jsme si lehnout. Ještě než jsme se rozešli každý svým směrem Thomas mi řekl něco, co jsem už dlouho neslyšel "Newte děkuju"
"Dobrou noc Tommy". "Dobrou Newte".

Ráno
Pohled Thomase
Když jsem se ráno probudil, už mě hlava nebolela. Bylo divné, že mě nikdo nebudí a když jsem vylezl ze sítě ,tak jsem nikoho neviděl nepobíhat. Asi to včera přehnaly. Rozhodl jsem, že půjdu do kuchyně, třeba tam Pánvička už bude. A byl tam. "Ahoj Pánvičko to se dneska nepracuje, nebo co?" "Ahoj ehm?..." nedokokončil to a mně došlo, že jediný Newt ví jak se jmenuju. "Thomas, jmenuju se Thomas." "Aha takže ahoj Thomasi,po táboráku se druhý den nepracuje, jenom já musím." Ještě jsme si chvíli povídali a já potom odešel. Na dvoře jsem viděl Newta s Chuckem tak jsem šel za nimi. "Ahoj kluci." pozdravil jsem je. "Ahoj Thomasi tak co hlava?" zeptal se Newt. "Takže už sis vzpomněl?To je super" řekl radostně Chuck. "Jo vzpomněl a hlava je v pohodě." "Jsem rád, že jsi v pohodě" řekl Newt a usmál se na mě. Já mu úsměv opětoval. Chuck odešel za Pánvičkou a já zůstal sám s Newtem. "Tak už víš, jakou práci bys chtěl dělat?" zeptal se mě Newt a napil se vody. "Jo chci být běžec" jakmile jsem to dořekl Newtovi zaskočilo a začal se dusit. Plácal jsem ho po zádech, dokud neukázal, že je v pohodě. "Dobrý?zeptal jsem se ho. "V pohodě, proč chceš být běžec? Je to druhá nejhorší práce tady, samozřejmě až po porcovačích." " Ani nevím, jenom ten labyrint mě nějak láká." řekl jsem a odcházel jsem do lesa. "Tommy počkej" volal na mě Newt. Proč mi říká Tommy? Teda ne že bych si stěžoval, ba naopak líbí se mi to. Až když jsem ho viděl jak za mnou běží, všiml jsem si, že trochu kulhá. "Newte co se ti stalo? prostě jsem se ho musel zeptat a ukázal na nohu. Viděl jsem jak mu úsměv zmizel a nahradil ho bolestný výraz. To jsem asi neměl říkat. "Jestli je to tak hrozné, tak mi to nemusíš říkat." " Ne to je v poho, jenom menší nehoda v labyrintu." Počkat labyrint? "Ty jsi byl běžec? " "Jo byl."