Zase spolu

524 39 5
                                    

Clint

Večer na stole opět stála basa piv a pár flašek něčeho tvrdšího.Vedení nám dalo volno takže se mohlo začít slavit.
''Vědět tohle dřív,kašlu na S.H.I.E.L.D. a jdu k armádě.'' pronesla Max při pohledu na všechny ty flašky
''Pokud je pravda co jsem slyšel,tak armáda by okamžitě vzala někoho jako si ty.'' zareagoval okamžitě Owen
''No to by vám Fury fakt poděkoval,přišel by hned o dva agenty.'' pronesl jsem s nadsázkou
''Dva?'' zarazila se Max
''Vážně si myslíš že bych tam sám zůstal?'' jak jí to vůbec mohlo napadnout
''Zvládal si to i než jsem přišla.'' ušklíbla se Max
''Máte to ještě nadlouho?'' zaptal se Owen a v ruce už měl otevřené pivo
''Ne...vůbec ne.'' pronesla Max s klidným tónem
      Asi hodinu jsme tam jen tak seděli,popíjeli a povídali si.
''Tak když už je tu dáma,jdu si zakouřit ven.'' zvedl se James od stolu
''Tak když si takový gentleman jdu ven s tebou.'' následovala ho Max
Zůstali jsme tam s Owenem jen tak sedět.
''Dnešek byl celkem náročnej co?'' řekl Owen do ticha
''Ale hezky náročnej.'' pousmál jsem se
''Je to vidět.'' povzdechl si
''Cože?''
''Promiň jestli je to osobní,ale proč to proboha nedáte dohromady?'' Owen se opřel o stůl a upřel na mě svůj zrak
''Že to říkáš zrovna ty,takovou dobu o ní básníš a když je konečně tu sotva na ní promluvíš.''oplatil jsem mu poznámku
''Clinte,zamysli se nad tím.'' jen co to dořekl otevřeli se dveře.
''To sis zakouřil hodně rychle'' udivil jsem se
''Jdu si pro Owena.Máme se stavit u Bell.'' vysvětlil James ''až se vrátíme budem pokračovat.''
       Owen se rychle sebral a šli.
''Myslela si to vážně?'' řekl jsem hned co se dveře zavřeli.
''Co máš namysli?'' sedali si na postel ale stále se na mě dívala
''Že by si šla k armádě.''
''Ne,řekla jsem to ze srandy.S.H.I.E.L.D. bych za nic nevyměnila.'' usmála se
''To jsem rád.'' sedl jsem si naproti ní na židli
''Jaký to tu je?'' zeptala se zvídavě
''Povím ti to doma až zase budem večer sedět u mě dlouho do noci.Teď si to tu užij'' zasmál jsem se
''Vážně si myslíš,že jsem si na dlouhý večery nenašla někoho jiného?'' usmála se,nahla se kě mě,opřela se o svoje kolena a podívala se mi hluboce do očí.
''Max,já to vím.Jsem nenahraditelnej.'' udělal jsem to samé co ona.
''Dovol mi se zasmát.'' zase narovnala
''Terlová,já vím že po mě toužíš od prvního dne co si mě viděla.'' zůstal jsem sedět úplně stejně.Max se zvedla,obešla mě,opřela se mi o záda a do ucha mi pošeptala ''Bartone,to je taková kravina,že tomu ani ty sám nemůžeš věřit,nebo ses někde praštil do hlavy?''
''Nepraštil,aspoň co si pamatuju.'' otočil jsem se k ní ''jen počkej jednou uvidíš že jsem měl pravdu.''
''Tak na to si počkám.'' poodstoupila o krok dozadu
''To si čekej,ale dneska to pití ve váš prospěch odložíme.'' otevřel James dveře a chvíli po něm přiběhl Owen.
''Co se děje?'' vztal jsem ze židle
''Já se těšila že budeme pít.'' postěžovala si Max
''Zítra budete rádi.'' Zasmál se Owen
''Vyjmečně má pravdu.'' poplácal ho James po rameni
Vše na stole jsme uklidili,ale stejně každý vypil ještě jedno pivo a až pak se šlo spát.Všichni jsme usli téměř okamžitě,ani se nedivím po takovém dni.Ten pocit že je Max v pořádku mě uklidňoval,ale nemohljsem přestat myslet nad tím co říkal Owen.

Max Terlová & Clint Barton:Dvě smrti v IrákuKde žijí příběhy. Začni objevovat