Max Terlová & Clint Barton:Dvě smrti v Iráku

Zrádkyně?

(Konečně kapitola ve které se něco děje!Konečně trocha akce!)

Max

Seděla jsem v jídelně a snídani jsem už měla snědenou,akorát jsem dopíjela čaj.
''Agentko Terlová?'¨oslovil mě Fury a já hned věděla,že o něco jde.
''Pane Fury.'' dala jsem mu najevo,že poslouchám.
''Připravte se.Mám pro vás práci.'' sedl si naproti mě a čekal na mojí reakci.
''Práci?Pro mě?A tady?'' zeptala jsem se zaskočeně.
''Ovšem.'' ujistil mě ''Asi osm kilometrů odsud je malé městečko.Na jeho okraji stojí dům.''
''To už tak někdy bývá.'' přerušila jsem ho.
''Terlová neštvěte mě.'' řekl naštvaně ''V tom domě by mělo být šest plně ozbrojených mužů.
''Jestli jste si nevšiml,tady chodí ozbrojený skoro každý.'' poznamenala jsem.
''Bude vás to zajímat více,až vám řeknu co je to za muže.'' tím znovu upoutal mou pozornost ''jejich specializací je rozmisťování bomb.Jejich poslední zaznamenanou bombou je právě ta co tu před dvěmi dny bouchla.''
''Tak pánové mě začali zajímat.'' už jsem se plně soustředila.
''Pan Bell tam chce poslat celý nějaký tým.'' pokračoval Fury v popisování situace.
''Pokud nemájí v plánu to tam celý nechat bouchnout,tak nevidím důvod posílat tam celý tým.'' zarazila jsem se.
''Já právě taky ne a proto jsem mu slíbil ukázat práci mých agentů v terénu.'' řekl hrdě.
''Vašich agentů?'' pousmála jsem se ''Doufám že nehodláte posílat Bartona se mnou.''
''Ne.Bylo by to moc riskantní.'' uklidnil mě ''Doufám,že to s Hillovou zvládnete.''
''Pochybujete snad o nás?'' vstala jsem od stolu.
''To bych i nedovolil,ale s Hillovou jste v akci společně ještě nebyly.'' mrkl na mě.
''Doplňující otázka.Mají to přežít nebo v jakém stavu je chcete?'' pro mě to byla poslední důležitá informace.
''Pokud možno,uspané,ale tak aby se ještě probudili.'' zasmál se Fury.
''Líbí se mi její odhodlání.'' promluvil za mnou Bell.
''To jsem ráda,'' řekla jsem polichoceně ''ale pro mě je to moje práce.''
''Slečno Terlová,hoďtě sebou.Musíte odjet dřív než pana Bartona propustí.'' popohnal mě Fury.
''Chápu.'' řekla jsem a vyběhla jsem se převléknout.
          Já i Hillová jsme byly připravené.Obě jsme na stůl položili zbraň co jsme u sebe měly a chystaly jsme se nasednout do auta.
''Max?!'' řekl vylekaně James.
''Jamesi?'' otočila jsem se k němu.
''To nemyslíte vážně.Je to dům plnej ozbrojenejch chlápků a vy dvě si tam chcete nakráčet jen tak beze zbraně?!Vemte si alespoň jednu.'' přemlouval nás.
''Chceš nás zabít?'' zasmála jsem se ''Neboj víme co děláme.''
''Jen aby.'' řekl nejistě a zabouch za mnou dveře od auta.
Hillová věděl kam máme jet.Cesta neměla trvat ani čtvrt hodiny.
''To jsem zvědavá.'' řekla zabrná do řízení.
''Zní to lehce.'' koukla jsem na ní ''kdo by něco čekal od nás dvou.''
''To je pravda.'' uznala Hillová ''Takové dvě milé a nevinné tvářičky.''
Obě jsme se začaly smát.Najednou jsme stály před osamnělím domem nedaleko městečka.
''Zábava začíná.'' prohlásila jsem.
''Hlavně se drž plánu.'' ujistila se že neudělám pitomost.
                   Jen jsme vlezly za dveře stál tam chlap asi metr devadesát a mířil na nás.
''Tak dámy.'' promluvil hrubým hlasem ''Vypadněte nebo...''
''Potřebujem mluvit s vašim šéfem.'' nenechala jsem ho domluvit.
''Tys to nepochopila?Nikdo tu o vás nestojí.'' snažil se nás vyhodit.
''Hele co ti to udělá?Dvě ženský,neozbrojený to nezní špatně ne?'' zasáhla Hillová
''Nebo se snad bojíš?'' doplnila jsem jí.
Chlap změknul a zavedl nás nahoru do místnosti kde bylo zbylých pět.
''Máme návštěvu.'' oznámil jim.
''Tak s těma bych si dal říct.'' prohledl si nás jeden z nich.
''Ale kvůli tomu tu bohužel nejsme.'' oznámila jsem mu.
''Když ses chopila slova tak ukaž tu tvojí bundičku,jestli v ní není nějaká zbraň.'' zareagoval chlap v křesle.
''Spokojen?'¨ukázala jsem bundu a že v ní opravdu nic není.
''Proč jste tady?'' neztrácel čas.
''Ta bomba,'' řekla jsem pomalu ''to byla vaše práce?''
''Ale jistě.'' řekl pyšně
''Musím uznat,že to byla dobrá práce.'' pochválila jsem je.
''Tak to bacha!'' zařval ''Vás dvě jsem tam viděl!Pracujete s armádou.''
S Hillovou jsme se na sebe podívaly a začaly se smát.
''Ne,ale oni si to myslí.'' mrkla na něj Hillová.
''Dvě krásné zrádkyně.'' zasmál se ''To se mi líbí,ale ty si vypadala že ti na tom pyrotechnikovi zaleží.'' ukázal na mě ''Vyběhla si k němu hned jak to šlo.''
''Chtěla jsem se ujistit,že je po něm.''s nadsázkou jsem se usmála ''Ale bohužel.''
''To mě mrzí.'' s těmito slovy se zvedl z křesla a šel k nám ''Ale něco mi říká ře bychom to mohli napravit.''
''Bylo by nám potěšením.'' vystřídala mě Hillová.
''Posaďte se u nás.'' ukázal na sedačky na kterých seděl zbytek mužů.Začaly jsme si s nima povídat.Asi po půl hodině jsem věděla,že nám důvěřujou a že nejsou ve střehu.Bylo to lehčí než jsem čekala.Prohlédla jsem si postavení věcí v pokoji a postavení mužů,kteří měli za pár minut ležet na zemi v bezvědomí.
           Nenápadně jsem zmáčkla svoje hodinky což dalo signál Furymu na základnu,že jdeme do akce a lehce jsem nohou strčila do Hillové.Byl to signál.Nahla jsem se přes stůl k tomu co nás sem dovedl,usmála jsem se,prstama jsem mu zajela do vlasů a jeho hlavou mu praštila o stůl.O prvního,který zareagoval se postarala Hillová.A co si budem povídat,kopanec do hlavy zabolí.Rychle jsem se otočila,skočila jsem na sedačku kde jsme předtím seděli,odrazila jsem se od ní a srazila jsem chlápka co ke mě zrovna běžel.Svalil se na zem,vzala jsem jeho zbraň a praštila ho s ní do hlavy.Hillová zrovna rozbíjela vázu o plešku jednoho ze zbylích tří.Rychlím obratem rovnou sejmula sejmula dalšího.Takže tam zůstal pouze jeden.Šel proti mě.Celý se klepal strachem,ale neutíkal.
Mířil na mě zbraní.
''Radím ti dobře ani to neykoušej.'' varovala jsem ho,ale on nic.Rychlím pohybem jsem ho odzbrojila.
''Fakt sis myslel,že to vyjde?'' zasmála jsem se a natáhla jsem mu pěstí.Byl odolnější než jsem si myslela takže jedna rána nestačila a šlo to až do krve.
           Podívali jsme se na sebe s Hillovou a pohlédli jsme na bezvládná těla.
''Bylo to až moc lehký.'' zastěžovala jsem si ''Už se těším zpátky do opravdových akcí.''
''Ani se ti nedivím,tohle je nuda.'' odsouhlasila mi to Hillová.
Vyšli jsme ven a tam už stáli armádní auta.
''Když si tolik toužil po tý zbrani.'' řekla jsem a hodila jsem Jamesovi zbraň co jsem sebrala nahoře na zemi.
''Si v pohodě?'' zeptal se mě
''Neměla bych?'' zarazila jsem se
''Máš ruku celou od krve.''informoval mě.
''Jo,no...'' podívala jsem se na ruku ''...tak ta není moje.''
S Hillovou jsme si vyslechly spoustu chváli ať už od Furyho nebo od Bella.Bell byl unešen z toho jak to šlo rychle i když jsme byly jen dvě,že jsem v pořádku a že jsme zvládly je jen omráčit.Všichni jsme posedali do aut,vojáci naložili těla a vrátili jsme se zpět na základnu.
''Překvapili jste mě.'' začal v autě Fury.
''Vy jste o nás pochyboval?!'' naštvala se Hillová.
''To bych si nedovolil,ale nečekal jsem,že vám to půjde tak hladce.'' obhajoval se.
''Jsme agentky S.H.I.E.L.D.u to je kvalita sama.'' pochválila nás Hillová.
Měla jsem radost,že se nám to povedlo a že jsme se ukázaly v dobrém světle.Jak se tak Hillová bavila s Furym došlo mi,že zítra jedeme konečně domů.