Smrt nebo Svoboda?

1. kapitola - Únos?

SARAH:

Upřeně jsem hleděla do zrcadla pověšeného nad umyvadly. Rozpustila jsem si své světle hnědé vlasy a pozorovala jsem, jak se rozprostřely přes má ramena. Usmála jsem se a zamířila ven z umýváren. Před dveřmi seděla Anne a nepřítomně si pohrávala se svým blonďatým copem. Vzhlédla a věnovala mi rošťácký úsměv: „Ty jsi nepoužitelná! Proč na sebe ty šminky pořád matláš?"

„Vždyť je to jen řasenka," obrátila jsem oči v sloup. Pomohla jsem Anne vstát a společně jsme zamířili k učebně zeměpisu na první hodinu.

Došly jsme k naší lavici a Anne najednou zaúpěla: „Ne! Úplně jsem zapomněla na ten referát!"

„No do háje. Já taky, ale počkej, Mike se určitě přihlásí dobrovolně a jak ho znám, zabere mu to celou hodinu." Anne se začala smát a já se k ní v mžiku přidala. Náš smích se nesl celou třídou, přestože to není ani týden od toho neštěstí v kině.

Zazvonilo, a já i Anne jsme očekávaly příchod Mika, který se ale ne a ne objevit. S každou vteřinou jsem se více obávala, že té pijavici zeměpisářce budu muset říkat na poslední chvíli vymyšlenou výmluvu k referátu, který nemám. I Anne vypadala vyděšeně.

Po dvou minutách čekání se otevřely dveře, celá třída ztichla a otočila se tím směrem. Já i Anne jsme doufaly v příchod Mika, ale při pohledu na ženu v minisukni a v růžové halence na ne zrovna nízkých podpatcích nás přepadlo nevýslovné zklamání. Pijavice přišla do třídy – hodina začíná.

Učitelka se postavila před tabuli a svým pisklavým hlasem nás vyzvala, abychom si sedli. Když jsme tak učinili, čekali jsme, co se bude dít dál.

„Anne, kdo chybí?" zeptala se a otevřela třídní knihu a nalistovala příslušnou stranu.

Má nejlepší kamarádka se rozhlédla po třídě a poté odpověděla: „Emily Peterson, John Darwin a," zarazila se a znova se rozhlédla, „Mike Raynolds."

Jakmile to ostatní členové třídy zaslechli, rychle se začali rozhlížet a ujišťovat, zdali se blondýnka nemýlí. I já jsem se ohlédla, přestože jsem o Mikově nepřítomnosti věděla.

Učitelka vypadala také lehce zaskočeně: „ Mike Raynolds? A já se těšila na jeho referát. No nic, je to vše Anne?"

„Ano, už nikdo nechybí."

Učitelka zaklapla třídnici a pak přistoupila k referátům. A věřte, že tuhle hodinu padlo hodně pětek i poznámek.

BILLY KING:

Měli jsme zrovna chemii, když do třídy vešel ředitel v doprovodu naší třídní učitelky Ingrid Stuart. Třídní vypadala dost vystrašeně, ne-li šokovaně. Ředitel naopak vypadal klidně, ale bylo na něm vidět, že něco není v pořádku. Anne, která seděla za mnou, sebou začala škubat při pohledu na výraz naší chemikářky, která vypadala jako myš chycená do pastičky.

Ředitel si starostlivě odkašlal: „Ehm... bohužel vám musím něco oznámit jednu smutnou a důležitou zprávu. Jistě jste si všimli, že váš spolužák Mike Raynolds , dnes nedorazil do školy. Jeho maminka nám volala, ale o jeho nepřítomnosti nevěděla. Není příliš pravděpodobné, že by zrovna takto bystrý a pilný hoch chodil za školu. Doufáme sice, že ne, ale bohužel není vyloučené a dokonce je i více pravděpodobné, že se vašemu spolužákovi něco stalo. V této chvíli už případ řeší policie, ale i když se Mike ještě nenašel, policie se domnívá, že to má nějakou souvislost s případem vašeho druhého spolužáka – Thomase Drewa - z minulého týdne.

Obvolali jsme vaše rodiče a vy teď můžete jít domů. Ale když říkám domů, myslím tím doopravdy přímou cestou domů. Anne, Sarah, vy dvě pojďte se mnou, policie s vámi chce mluvit."

Většina žáků ve třídě se pomalu zvedla a za živé konverzace opustila třídu, ale já se otočil na Anne se Sarah: „mám na vás počkat, nebo to zvládnete samy?"

Viděl jsem, že Anne sotva zadržuje slzy, které se jí draly z očí při pomyšlení na vše, co se mohlo Mikovy stát. Ani Sarah na tom nebyla o moc lépe.

„Ne, to je dobré," dostala nakonec Anne ze sebe. Kývl jsem. Objal jsem Sarah a Anne jsem oplácal po rameni.

„Držte se," opouštěl jsem s tímto své dvě kamarádky a zamířil jsem domů s hlavou plnou děsivých představ a nezodpovězených otázek...

Na tomto příběhu pracuji spolu s mou kamarádkou @Sabbook.