Teacher [h.s, CZ]

6) I Haven't Got Home.

Mám takový dojem, že Niall and My Family začíná žárlit :DDD
……

Liz:
Vyšla jsem před dům. Rozhlédla jsem se. Žádný taxík, jenom černé auto. Řidič si mě musel všimnout, protože stáhl okénko vozu. Ozval se hrubý neotesaný hlas.

"Hledáte mě?" ozvalo se. Nervózně jsem přešlápla. Tohle vypadalo na slušný problém. "Ne, jenom čekám na odvoz." odpověděla jsem co nejvíc slušně. Pousmál se. Najednou se jeho hlas jakoby změnil.
"Vy jste slečna Liz?" "Elizabeth." opravila jsem ho. "Pardon. Pan Styles mi o Vás říkal, slečno Elizabeth." Stiskla jsem pevně rty.
Nemělo cenu zbytečně rozmazávat teorii o tom, kdo mi může říkat Liz a kdo ne.
"Takže to vy budete ten odvoz." podotkla jsem. "Ano, to jsem. Pan Styles už vás očekává." řekl a otevřel zadní dveře.

"Nastupte si." Zaváhala jsem, ale poslechla ho. Vážně jsem neměla náladu se s někým o něčem dohadovat. Řidič zaklapl dveře a auto se rozjelo. Rozhlédla jsem se po autě.

Zadní část vozidla byla velmi prostorná, polstrování bylo černé, a první část vozidla byla od druhé části oddělena přepážkou, která teď byla otevřena. Naklonila jsem se dopředu. "Pan Styles si Vás objednal?" optala jsem se. Zasmál se. "Kdepak. Jsem u něho zaměstnán." Projel mnou šok. Ten pocit byl tak intenzivní, že mi naskočila husí kůže. "To si pan Styles může dovolit takový komfort?" ptala jsem se dál. Řidič pokýval hlavou. "Má rozlehlý dům, zaměstnance, hřebčín ve Walesu a to je jen část z toho co má. Většinu zdědil po své matce." podotkl.

Obyčejný učitel s neobyčejným majetkem.
Super. Mělo mi dojít, že to není obyčejný chlap.

"Jsme tady slečno." ozvalo se. Vzpamatovala jsem se ze zamyšlení. "Ano. Děkuji." řekla jsem stále trochu zmateně.
"Nemáte zač." Vystoupila jsem a zavřela dveře. Přede mnou stanul obrovský bílý dům. U vrátek nevisel žádný zvonek a tak jsem vzala za kliku. Klika povolila a dvířka se s vrzáním pomalu otevřela. Skoro jsem se začala bát, aby něco z těch dvířek neupadlo (to já se spíš bojím, když jedu nějakým starým autobusem :DD).
Všimla jsem si, že se u okna pohnula záclonka. Po betonovém chodníčku jsem došla ke stejně bílým dveřím. Dříve než jsem stihla zazvonit, rozletěly se dveře a v nich stál stále usměvavý Harry.

"Liz, jsem rád, že jsi přišla." přivítal mě. "Pojď dál." usmíval se stále. Vešla jsem a s údivem jsem zůstala stát hned ve dveřích.

"To je tvůj domov?" "Já nemám domov."

……
Velmi ráda bych pokračovala, ale myslím, že bude lepší, když to takhle ušmiknu.
V přílohách máte to, co jsem napsala večer při filmu Železná Srdce. Je to válečný film a dávali ho na Primě. :)
Příští díl se bude jmenovat Mistake? :3
Těšte se, protože jsem sama doma až do konce prázdnin a do toho máme hned tři dny ředitelského volna :33 Bude kapitol jako želez :'D :8) <— pokus o prase, moc se nepoved :DD

Vaše prasátko - piggy Alex1DHoranka ❤ :33