Teacher [h.s, CZ]

7) Mistake?

Liz:
Zůstala jsem zírat. (divná věta, ale nějak jsem nevěděla jak ji formulovat :D však vy víte co myslím :D ;)) "Ty nemáš domov?" zopakovala jsem po něm. Zavrtěl hlavou.

Nepovažuju to tady za svůj domov. Můj domov leží jinde. Je to pouze dům. A to je rozdíl." Vzal mě za ruku a doslova mě odvlekl do místnosti, která připomínala obývací pokoj. "Ale proč pracuješ jako učitel na střední škole, když jsi tak bohatý?" zeptala jsem se ho na otázku, která už mi dlouho hlodala mozek. Harry tuhle otázku nechal neodpovězenou a otočil se na jednu postarší ženu, která seděla na židli u dveří a četla si nějakou knihu. Měla jsem dojem, že ta žena mi někoho připomíná. Ale nemohla jsem si vybavit koho.

"Olivie, přinesla bys nám prosím čaj?" Žena přikývla a beze slova zmizela. Po chvíli přišla s tácem s čaji v ruce. "Udělala jsem ti ten černý a slečně ovocný, doufám, že to nevadí." podotkla a když se Harry najednou neměl k úsměvu, usmála jsem se na ni alespoň já. "Děkujeme." Olivie zvedla hlavou a najednou jakoby se jí vybavila nějaká vzpomínka, se zastavila v pohybu.
Očividně chtěla něco říct, ale jen v duchu nad tím mávla rukou a řekla jenom: "Není zač." a odešla. Knížky, rozečtené někde v půlce už si ani nevšimla.

"Zvláštní paní." řekla jsem. "Jak dlouho tu je?" "Ona tu byla ještě dřív než jsem se narodil." odpověděl Harry suše. Lokla jsem si čaje. Něco tu viselo ve vzduchu. Všichni si toho všimli už dřív. Ale já až teď.

"Ehm, dobře. Myslím, že nevidím problém v tom, abych tu mohla bydlet. Kde je ten domek, ve kterém bych měla bydlet?" Po dlouhé době se Harry usmál. "Stojíš přímo v něm." Otevřela jsem pusu dokořán. V duchu jsem se musela přes ni plesknout. Nemůžu s ním žít v jednom domě! "A-ale to nejde." vykoktala jsem. "Proč to nejde?"

Harry:

"Proč to nejde?" zeptal jsem se jí. Ona jenom koukala na svoje boty, jakoby byly nějak zajímavé.

"Nemusíš spát se mnou v jedné posteli." řekl jsem a vlastně jsem se snažil i touto větou ji uklidnit. Rozesmála se. Trochu se mi ulevilo. "Ne, takhle jsem to nemyslela." zvážněla. "Čekala jsem, že dostanu nějaký menší domek, poblíž tebe, a ne, že budu bydlet rovnou u tebe v domě." řekla upřímně. Mám rád upřímné lidi. Zvednul jsem se z pohovky a pokynul jí, ať mě následuje. Zastavil jsem se před schody do prvního patra. "Jdi nahoru, a tam najdeš ten tvůj nový pokoj. Doufám, že se ti bude líbit." usmál jsem se na ni. Ona mi úsměv plaše opětovala. "A já doufám, že jsem neudělala chybu se k tobě přestěhovat." "To rozhodně ne."

.........

Hello. Itˇs me. :D Tak tady máte další díl Teacher :3 Snad jste s dějem spokojené :) Žádné vraždy by tu neměly být :D s dvojsmysly si to ještě rozmyslím :D

@Alex1DHoranka <33