Sofia [pozastaveno]

Noční můra

Ve snu:
Ocitla jsem se na louce mezi květinami.
"Sofinko, kde pořád běháš, babička už má hotový oběd."
Počkat ten hlas... Kdo to může být?
To je dědeček!
"Pojď honem nebo ti to sníme."

Po louce se linula vůně borůvkových knedlíků. Zvedla jsem se ze země a rozběhla jsem se, ale najednou přede mnou byla tma.
Kolem mě se objevily tváře. Tváře bez obličejů... .
Jedna z nich se ke mně přibližovala. Už jsem viděla celou postavu, která ke mně vztahuje ruce. Zazmatkovala jsem a začala jsem couvat, ale za chvíli jsem se zastavila o jinou postavu, která mi chytila ruce. Snažila jsem se jeho sevření nějak zbavit, ale při každém mém pohybu mi ruce tiskl silněji. Vzdala jsem to už jsem neměla sílu vzdorovat. První osoba, nejspíš také mužská podle rysů, ke mě došla a chytila mě pod krkem...
Nemohla jsem dýchat a po pár minutách jsem byla v bezvědomí, co se dělo poté nevím...
Byl to tak živí sen, když jsem se probudila zjištění, že mě bolí krk bylo strasné.
Snažila jsem se vstát, ale z nějakého důvodu to nešlo tak snadno. Konečně... Došla jsem ke skříni se zrcadlem a hned při prvním pohledu jsem se zhrozila... Měla jsem na krku modřiny, jako kdyby mě někdo škrtil.
Myslela jsem, že ještě spím tak jsem si šla lehnout a znovu jsem usnula.
Ráno:
Zbytek noci se mi už nic nezdálo a ráno mě probudila rána. Vyletěla jsem z postele.
Šíleně mě bolel krk, ale v tu chvíli jsem nic nevnímala tolik, jako tu ránu.
Bála jsem se co to může být, že by to bylo to stvoření co mě včera tak vyděsilo.
Chtěla jsem se jít najíst, ale jen co jsem došla ke dveřím začalo za nimi něco opět vrčet. Vrátila jsem se do postele.
Cítila jsem se bezpečněji.
Začalo mi kručet v břiše a naštěstí mám ve skříňce u postele čokoládu a sušenky.
Jako snídaně nic moc, ale aspoň něco.
Najednou mě napadlo;"Co, když se z tohoto pokoje už nikdy nedostanu?!"

Moc děkuji za Vaši trpělivost, i když je tato kapitola velice krátká, tak se nemusíte bát.
Příští kapitola a všechny další budou vždy do 14ti dnů tady, takže na měsíc budete mít 2 kapitoly. Věřím, že se vám můj příběh bude líbit až do konce popřípadě mi napište, kdyby se vám tam něco nelíbilo, za každou zprávu či komentář budu ráda.
S pozdravem Veruš ❤ xoxo