YouTube + Já

Kapitola 4.

„Vstávej," zakřičela Hanka.
„Co je? Co se děje?" vyděsila jsem se a posadila se na posteli.
„Za dvě hodiny to začíná," volala a běhala šíleně po pokoji.
„Děláš si srandu? To můžu ještě hodinu spát!" lehla jsem si zpět.
„Nemůžeš, protože máš dnes rande a já tě nenechám jít takhle, musíš se připravit," napřímila se a následně zmizela ve dveřích koupelny. Velice pomalu a s nechutí jsem se vyškrábala z pohodlné hotelové postele k zrcadlu, abych zkontrolovala stav mých vlasů a usoudila, že nepotřebují úpravu. Spletla jsem se. Mé vlasy vypadaly příšerně. Rozcuchané na všechny strany a tečku tomu dodávaly tmavé kruhy pod očima. Díky tomu jsem se dopazila do koupelny za Hankou, kde se už nahřívála žehlička a vedle ní i kulma.

Dobrou půlhodinu kolem mě Hanka běhala a upravovala mne. Nyní už mi chybělo jen dotáhnout linky a bude hotovo.
„Půl hodiny nám zabere cesta," promluvila jsem do ticha při pohledu na hodinky.
„Já vím," mávla hanka rukou a žehlila si vlasy.
Nakonec jsme stejně vyšly se zpožděním. Mělo to však plus, neměly jsme zpoždění kvůli mně, ale kvůli Hanky, která se ještě pětkrát převlékla.

V metru jsme potkaly pár velice nadšených fanynek diskutujících o oblečení GoGa a Smusy. Vypadaly tak na třináct, ale hlavně, že jedna z nich chtěla donést Smusovi Vodku. Docela nás to vyděsilo. Začaly jsme pochybovat o věku fanoušků a jestli nebudeme na 4Fans nejstarší, aspoň bychom měly YouTubery pro sebe. Čím blíž jsme byly k místu konání, tím nervoznější jsem byla. Konečně jsme opustily metro a nemusely poslouchat ty dívky. Vešly jsme do haly. Bylo tam strašně moc lidí.

Konečně jsme našly naši řadu. Řadu kde se kontrolují VIP lístky a dostávají se náramky.
„Není to až tak VIP," zkřížila Hanka ruce na prsou po půlhodině ve frontě.
„Ber to tak, že bychom pořád mohly stát tady," odpověděla jsem se smíchem a ukázala na vedleší řadu táhnoucí se kdo ví kam.
„Došly jste!" ozvalo se radostně vedle mně. Otočila jsem se a uviděla MenTův nádherný zářivý úsměv.
„Samozřejmě," usmála jsem se zpět na něj, „ale nevím, za jak dlouho se tam vůbec podíváme."
„Pfff, to se zařídí," zasmál se Kovy zpoza MenTa. Hned na to přešel k jednomu z dobrovolníků kontrolujících lístky a něco mu pošeptal. Kluk kývl a Kovy se vrátil zpět za mnou.
„Jdeme," zasmál se znovu, vzal mě za ruku, za kterou mě následně táhl davem. Protáhl nás až dovnitř do VIP zóny.
„Moc díky," usmála jsem se jakmile jsme se do VIP zóny dostali.
„To nestálo za řeč, udělal jsem to rád," mávl rukou. Pohlédl na vedle stojícího MenTa a zničehonic mou ruku, kterou ještě stále držel, pustil. Podívala jsem se na MenTa, abych zjistila, co Kovyho tak rozrušilo, ale z MenTovy tváře se nedalo nic vyčíst. Můj pohled se vrátil na Kovyho, který teď šeptl: „Promiň," MenTovým směrem.
„Platí dnes ten oběd," přerušil MenT ticho a usmál se na mě.
„Jasně," promluvila Hanka.
„Ptal jsem se Lucky," sykl MenT hrubě.
„Jo platí, klidni," sjela jsem ho pohledem, „co ti je?" Zastala jsem se Hanky, ta však v tuto chvíli už někam odběhla, tak to ani neslyšela.
„Nic, promiň," sklopil zrak k zemi.
„V pohodě," usmála jsem se na něj a pohladila ho po zádech.
„Já jen, že... no... Chtěl jsem, abys na ten oběd šla jen ty," zašeptal stydlivě, zatímco se stále díval na zem.
„Proč?" zkřivila jsem obočí.
„No, já nemám Hanku rád," poškrábal se na zátylku a zčervenal.
„Chápu, jsme lidi, nesedneme si s každým," usmála jsem se.
„Fakt?" zvedl konečně pohled ze země a zadíval se mi do očí.
„Jo, ale Hanka je moje kamarádka, co ji mám říct? Nemůžu ji lhát," pohodila jsem rukama.
„J-já n-nevím," sklopil zasr pohled. Tohle mě nebaví. Prvně drsný a najednou je jako štěne. Sklopí uši a čeká. Nemám na to odcházím.
„Počkej!" zavolal a chytl mě za ruku.
„Co?" otočila jsem se naštvaně.
„J-já," koktal.
„Co?" křikla jsem. Nesnáším, když se lidi neumí vymáčknout. MenT mlčel.
„Ani nic, v tom případě se oběd ruší," vysmýkla jsem mu svou ruku a konečně odešla. Šla jsem rychle skrz dav, abych se ztratila dřív, než by měl šanci mě najít. Povedlo se. Došla jsem až k vedlejší stagei, kde měl zrovna přednášku Stejk. Potkala jsem i Vidraila. Dostala jsem podpis, fotku a šla jsem dál.
„Luci!" ozvalo se odněkud z davu. Nemuselo to být na mě, proto jsem to ignorovala.
„Luci!" zvolal někdo znovu, tentokrát blíž ke mně.
„Lucie," řekl a chytl mě za rameno.
„Co je?" otočila jsem se naštvaně.

***
Budu ráda za každý feedback, abych věděla jak se líbí. Jestli to má cenu, nebo se na to mám vykašlat :D
Otázka: Kdo asi přišel za Lucií??
Odpovědi pište do komentů :D