kapitola 4.

1.1K 68 7
                                    

A tak stojím na prahu a nevím, jestli dávám svou lásku tomu pravému. A stál bys vůbec o mou lásku?

Vanesa:

Byl tu konec, pracovního, dne. Vanesa byla unavená, ale, nadmíru, spokojená. Ovšem se ale pořád vzpamatovávala z toho, že potkala Toma, že si s ním tyká a že ho teď bude vídat každý den. Bylo to prostě dokonalé..

Brala si nějaké papíry ze stolu, už byla poslední, alespoň si to tedy myslela, než...
- "Ahoj" ..se za ní ozval, mužský hlas. Otočila se tedy za ním
- "Ahoj" odvětila nechápavě. Tohohle ještě neznala. Stál před ní blonďák, mohlo mu být tak okolo 23, měl modré oči, vlasy mu spadali mírně do obličeje a v milém úsměvu odhaloval rovné, ne úplně bílé, zuby. Zřejmě kuřák "My se známe?" optala se a skenovala ho pohledem
- "Bohužel, ještě ne.. Jsem Toby, dělám tu osvětlovače" přišel k ní blíž a se stálím udržováním očního kontaktu jí podal ruku, kterou Vanesa hned přijala. Hned se jí zalíbil
- "Já jsem Vanesa a jsem tu dnes poprvé" oplatila mu úsměv

O víc než měsíc později:

Už je to, něco málo, přes měsíc, co bydlí v Londýně.. Za tu dobu se toho hodně stalo.. V Tomovi našla nejlepšího přítele a vlastně si s ním rozuměla nejvíc z lidí, se kterými pracuje.. A pamatujete si na Tobyho, toho blonďáka? Tak to je teď její přítel..

Chodí spolu asi dva týdny.. Měli spolu asi čtyři rande.. Je opravdu milý a strašně pozorný.. A Vanesa? Ta je konečně šťastná.. Má skvělého přítele a toho nejlepšího kamaráda, jakého si může přát. Nikdy dřív by jí nenapadlo, že právě Tom bude někdy její kamarád..

A nejlepší byl asi výraz Michaeli, když se dozvěděla všechny tyhle novinky.. Bylo to k nezaplacení a navíc jí Vanesa musela poslat Tomův podpis, čemuž se oba neskutečně smáli..

Byla to jejich druhá schůzka. Tentokrát Tom vzal na procházku Londýnem... Teď stáli před jejím domem a loučili se..
- "Dnes jsem si to užila" věnovala mu úsměv
- "To jsem rád, taky..." oplatil úsměv "... Takže se ti Londýn líbil?" optal se s nadějí v hlase, nad čímž se musela usmát
- "Děláš si srandu? Je to tu úžasný"
- "Jsem rád, že to vidíme stejně" usmál se a propojil jejich oči.. Nemohla jeho pohledu uhnout.. Mírně znervózňoval, ale ne kvůli tomu, že je to Tom Hiddleston, ale tentokrát jako normální muž.. V jeho blízkosti se cítila zvláštně..
- " No... Tak půjdu" řekla trošku roztřeseným hlasem a vyndala klíče z kabelky
- "Dobře" přikývl a dvěma kroky překonal vzdálenost mezi nima.. Teď stál, nebezpečně blízko, při čemž hypnotizoval její oči a pomalu se k naklonil. Vanese malém vylétlo srdce z hrudi.. Tom jemně políbil na tvář "Dobrou noc" šeptl do ucha a následně o krok ustoupil..

My Savior (Tom Hiddleston- FanFiction- CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat