6.kapitola

8 1 0
                                    

Když si sundal šátek trochu jsem zalapala po dechu.Na tvaři měl jizvy,byly docela velké vedli od brady přes ret až skoro k uchu. Opatrně jsem natáhla ruku k jeho tváři a chtěla po těch jizvách lehce přejet prstami, ale on cukl.
"Jdeme!"chytl mě za ruce a táhl směrem k táboru.
Snažila jsem se nějak z jeho pevného sevření dostat,ale moc to nešlo.
"Můžeš se už kurva přestat vrtět! !!?"zařval docela hodně a zastavil se.
"Ne!,budu se cukat tak dlouho dokud mě nepustí." vmetla jsem mu to do obličeje a stoupla si pevně na zem.
"Dobře, tak jo...běž  si nebráním  ti"
Pustil moje ruce a postrčil  mě  kus od něj  na náznak toho aby si šla svojí cestou . Otočila sem se na něj s otázkou v očích jestli to myslí vážně,myslel ...když  nic nedělal rychle jsem se rozběhla pryč  od něj.
Po 4 hodinách
Ještě  jsem nenašla cestu z tohohle hnusného a divného lesa a pořád  jí najít nemůžu, začínalo se pomalu stmívat a já panikařila ...
V hlavě  mi začni probíhat otázky o tom že tady umřu,sežerou mě  tady vlci a ty tu jsou rozšíření hodně. Setmělo se úplně a já si sedla ke stromu a trochu se zatřásla zimou. Schoulela sem se do klubička ke kmenu stromu a na chvíli zavřela oči, byla jsem strašně unavený a vyčerpaná,potřebovala bych se napít aspoň trošku  celém celej den sem nic nepila a teď tu lítám po lese a snažím se najít cestu ven z tohle bludiště. Usla jsem a když jsem se probudila na sobě jsem měla deku. Bylo to zvláštní že by to udělal  ten kluk co mě chtěl zabít??? To určitě ne,on a hodnej? To mi k němu moc nepřijde ...Rozkoukavala jsem se po probuzení, když v tu mě trochu víc znepokojili hlasy,které nebyli moc daleko odemne,opatrně jsem se otočila a vykoukal z  poza stromu na dva chlapi co šly po cestičce vyšlapané od zvěře.

obchod je obchodKde žijí příběhy. Začni objevovat