Wild life Of Horse {Dokončeno}

Narození

Z dlouhé tmy začne vyzařovat světlo které sílí a sílí. Najednou mě celou obklopilo světlo. Nevím kde jsem.
Rozhlížím se kolem sebe, ale vydím rozmazaně. Poprvé se nadechnu. Začíná mi být zima. Prohlížím si sama sebe. Dlouhé i když tenké nožky zakončené černými kopýtky, pokrývá mokrá, sněhově bílá srst. Můj malinký ocásek má lehce krémovou barvu. Malinko jsem se lekla, když mě začalo něco olizovat.
Otočím tedy pomalu hlavou. Zrak se mi již zcela zaostřil a já poprvé vidím svojí mámu. Vypadala nádherně. Hnědou srst, kterou pokrývají drobné kapičky potu, ji doplňují sněhově bílé flíčky na zadních nohách a lysina na hlavě. Přez ní jí jako bujný vodopád stékají prameny dlouhé, uhelně-černé hřívy. Dívá se na mě svíma velkýma očima plnýma moudrosti, lásky, ale i starosti. Ty krásné hnědé oči.
Dostávám najednou velký hlad a něco mi říká ať vyskočím na nohy. Skouším se tedy zvednout. Nejdříve jednu přední, poté se mi povede narovnat i druhou přední. Moje malé nožky se velmi klepou.Když jsem skoušela vyskočit na všechny čtyři tak jsem akorát spadla zpátky do měkké trávy. Ale já se navzdávala. Skoušela jsem to znovu. Následoval jen další neůspěch. Přiskočila ke mně moje maminka a čumákem mi pomáhala vstát. S její pomocí se mi to konečně podařilo a já stála neohrabaně na všech čtyřech. Snažila jsem se udělat krok kupředu, ale dopadlo to jen dalším pádem do trávy.
Teď jsem se již zvedla poměrně rychle a i těch pár kroků k matce jsem zvládla.
Přišla jsem k ní a hned jsem našla něco k ukojení mého hladu. Velmi rychle jsem hltala tu dobrou tekutinu která příjemně hřála.
Dojedla jsem a neměla jsem energii na nic jiného než na udělání pár dalších kroků, lehnutí si a propadnutí spánku...