Najednou nás hodili na podlahu a sundali nám dřívka.
A předstoupil k nám ten největší a řekl:Buďte zticha zachvíli budete u šéfa a s těmito slovy odešel.
Podíval jsem se na Johnyho a ten jen pokrčil rameny.
Ani ne za 5 minut vrazili do dveří zase ti chlapy a ti nám sundali provazy na nohou a hnali nás chodbou k tomu šéfovy.
Když nás zavedli k velkým dveřím které dva muži otevřeli.
Ve vnitř byli třy trůny a na dvou seděla jedna holka a na druhé jeden kluk a na tom největším seděl asi 30 letý muž.
Chvíli jsme na sebe hleďeli dokud jsem se nezeptal:Co po nás chcete?
Jednou existoval velmi milí ale bohatý člověk a ten cestu k svému pokladu napsal na velmi vzácnou věc.
Ale už to nedopověděl protože ho John přerušil.
A co je ta věc?
Je to nejstarší předmět na světě.
A je to velmy starý úlomek meteoru.
A máte ho tady zeptal se dychtivě John.
Ano mám.A s těmito slovy někam odešel.
A když se vrátil třímal v ruce kámen asi tak velký jako pěst.
Když mi ho podal tak jsem si okamžitě šáhnul pro svůj bloček do kterého jsem si psal všechno co jsem se naučil.
Ihned jsem nalistoval stránku 123 a na ní bylo co jsem hledel usmál jsem se a začal luštit.
Myslel jsem že si to říkám v duchu ale jak se ukázalo všichni mě slyšely protože když jsem vzhlédl tak se na mě všichni dívali.
Pak jsem ještě jednou přečetl nahlas: Poklad stojí v džungli na severu hledej tam opatrně nebo z tebe hromádka zbyde.
Nic víc už tam nestojí.
Dobře jdi se vyspat a Johna si tady chvíli nechám.
A pak z bočního trůnu zvedl kluk a ten šel ke mě.
Ahoj já jsem Vojta.
Pojď se mnou ukážu ti tvůj pokoj.
A tak jsem se sebral a šel za ním.
Ani ne za chvíli jsme byli u mého pokoje.
Vojta mi sundal pouta a dal mi klíče a já jsem si šel lehnout.
