Generace Y

Kapitola 3

Nevěděla jsem jestli jsem ještě vůbec v síti. Jestli je tohle co před námi síť tak ukrývala. A co to vůbec je? Kdo by vůbec dokázal odpovědět na všechny mé otázky. Brnění ustoupilo. Chtěla jsem něco udělat ale nevěděla jsem jak. Síť neskrývá v sobě návod nebo něco takového jak používat tělo. Vlastně tam nic o tělu není. Jen malá zmínka. Jen aby jsme věděli že něco takového existuje. Zas jsem zavřela oči. Doufala jsem že zas uvidim síť ale viděla jsem jen tmu. Zase jsem je otevřela. A zjistila jsem další věc. Hrudník se mi nadzvedava a zase klesá. Citim jak mi do nosu proudí vzduch. Soustředila jsem se na svou pravou ruku. Slišela jsem s ní nějak pohnout. Ale nejspíš jsem se snažila až moc protože to neslo. Snažila jsem se o tom nepřemýšlel a prostě to udělat. Chvilku to neslo ale pak jsem sice nepatrně ale pohla jsem rukou. Zkusila jsem to znovu. Zvedla jsem ji. Roztrasla se a spadla vedle mého těla. Sice se mi to moc nepovedlo ale teď jsem věděla jak to mám dělat. Skusila jsem se posadit. Dala jsem si ruce pod sebe vzepřela se a sedla si. Spustila jsem nohy z postele. Se skočila jsem z postele a podlomily se mi nohy. Spadla jsem na zem. Chvilku jsem tak ležela. A pak se zvedla. Tentokrát jsem se na nohou udržela. Šla jsem ke dveřím. Strčila jsem do nich a oni se otevřeli. Za nimi byl další pokoj podobný tomu mému. Byli tam další postele a další lidé. Když jsem procházela mezi nimi k dalším dveřím zvedala a klesala jim hruď tak jako mě. Vešla jsem do dalších dveří a objevila jsem se venku před budovou.