Generace Y

Kapitola 9

První útok vedl z jejich plechových  předních končetin. Postupovala dopředu a chápala po nás končetinami.  Pes se proti tomu rozběhl a chtěl zakousnout jednu z těch předních plechových končetin. Pes se zakousl a v tu chvíli ho ta věc druhou přední končetinou probodla.  Zbylé čtyři končetiny nebyli tak ostře tak jako ty první dvě.  A tak ta věc svou končetinou docela lehce projela skrz.  Psovo sevření čelisti povolilo. Ta věc jedním jednoduchým pohybem psa odhodil do kouta místnosti.  Jednu z končetin měla ta věc od krve.  Zaměřila se zas na nás.  Nemotorně se rozběhla a byla připravena nás usmrtit svými ostrými končetinami.  Oba jsem uskočili a tak jsme se vrhli jejímu útoku.  Své končetiny zarazila do postele a nemohla je vytáhnout.  Využili jsme možnosti a vyrazily ke dveřím.  Vběhla jsme do chodby a zavřeli za sebou dveře. Běželi jsme ke dveřím na konec chodby.  Byli jsme téměř u nich když se dveře za námi rozletěly. Otočili jsme se a postel která byla provozována k podlaze teď ležela mezi dveřmi.  Za pár sekund se v nich objevila i ta věc a rychlejší blížila k nám.  Chtěli jsme běžet dal ale před námi se objevila další plechová věc.  Ale ta byla menší.  Rozběhla se proti nám ale neútočila. Jen okolo nás proběhla. A my mohli běžet dal.  Vrátily jsme do dveří a místnost kde jsem byla prokázána byla plná tělech plechových věcí. Byli různé velké. Leželi na zemi a vypadalo to že spí.  Něco za jejich hlavami na krku jim blikání červeně.  Ty věci za námi udělali zase ten zvuk.  A postupně se těm věcem před námi začalo světýlko u nich na krku problikávat zeleně a oni se začaly hýbat.  A už nebylo kam utéct. Nik mě chytl za ruku a rozběhl se mezi ty věci.  Kličkovali jsme mezi nimi a snažili se aby nás svými pohyby nezranili.  Už jsme byli téměř u dveří a jedna z těch věcí mi porazila nohy.  Obratně se zvedla a natáhla své přední ostré končetiny aby mi udělila smrtelnou ránu. Nik mě rychle zvedl na nohy a ta věc minula.  Uvědomila si to a rychle vedla další útok.  Zasáhla mě do nohy a do břicha.  Vytáhla končetiny a chtěla udeřit znovu ale to mě měl Nik už v náručí a běžel sennou pryč.  Teď jsme byli v místnosti u spících lidí.  Nebylo kam se schovat a utíkat jsme také nemohly pořád.  Vyběhli jsme z toho zařízení a Nik se mnou běžel dal.  Vrazil do nějakého opuštěného baráku položil mě na zem a zahradil dveře.  Sedl si ke mě. Rychle a zhluboka oddechoval. Po chvilce jsme slyšeli venku zas ty zvuky těch věcí.  Slyšeli jsme i to kde zrovna byli. Po pěti minutách zvuky utichly. Nik se podíval z okna. ,,Jsou pryč. Venku to ale není bezpečné.  Počkáme tu do rána. "
,,Dobře."
,,Jsi v pohodě? "
,,Jo jen mě bolí noha a břicho. "věděl že jsem zraněná ale i tak jsem mu nechtěla říct že mě to strašně bolí.  Začala mi být zima. Zima mnou postupovala tak až mě roztrasla. Nik si toho všim.
,,Je ti zima? "
,,Trochu. " hlas se mi zimou trasy takže poznal že lžu.  Začal odklizet věci z cesty aby se dostal ke krbu.  U krbu udělal místo a pár dřevěných věcí rozbil.  Naházel je do krbu vytáhl z kapsy cosi a rozdělal oheň. Přišel ke mě. Zvedl mě a přenesl ke krbu.  Podíval se mi na nohu a na zakrvácené tílko.,,Musím zastavit krvácení. " zvedl se a začal se rozhlížet po místnosti. Na chvíli odešel a přinesl nějaké oblečení.  Odešel znovu a vrátil se s nadobou. Když ji položil viděla jsem v ní vodu.  Utrhl kus látky a namočil ji.  Začal mi plivat krev ze stehna okolo rány.  Každá kapička která se dostala do raní pálila tak moc až jsem to už nevydržela a zasičela.
Dívala jsem se mu do tváře.  Usmál se a podíval se na mě. Zase se začal soustředit na ošetřování mích ran.  Znovu namočil látku. Dočistil mi ránu na stehnu a dál látku do vody.  Utrhl další kus látky a zavázal mi ránu.  Nejistě  mi povytáhl tílko aby viděl na druhou ránu.  Vytáhl látku zase z vody a začal mi čistit ránu v břiše.  Když skončil zase mi ránu zavázal dalším kusem látky.  Stáhl mi tílko a šel pryč s vodou.  I u ohně mi byla zima.  Vrátil se s další  nádobou s vodou.  Podal mi ji. ,,Napi se. Ztratila jsi hodně krve. " napila jsem se a podala mu nádobu.  On se také napil a položil nádobu na zem.  Dívala jsem se do ohně.  ,,Tohle nejsou zvířata. Nikdy jsem je tu neviděl. "
,,Ty věci mi přijdou povědomé. "
,,Jsou to stroje měli by se dát vypnout.  Víš jak? "
,,Ne. " podívala jsem se na něj a on se díval na mě.  Měl starostlivý výraz.  ,,Mají něco vzadu na krku."
,,Víš co? "
,,Ne." pořád jsem se třásla.,, Je ti pořád zima? " přikývla jsem.  ,,Žádnou deku jsem tu neviděl. "
,,To je jedno. "
,,Není. "
,,Je ti že strany krve. "
,,Ano to máš pravdu. "
,,Nepomohla by deka ani nic jiného.  Krev se musí doplnit. "
,,Jak ti víš? "
,,Síť mi poskytla většinu informaci o lidském těle. "
,,Nevěděla jsi co to je. "
,,Nevím ještě spoustu věcí. "
,,Například? "
,,Proč mi některé věci přijdou povědomé. "
,,Bude to něco z tvého života před síti. "
,,Ty věci tam odpoledne nebyli. "
,,Já vím. "
,,Kde tedy byli? "
,,To nevím ale nechci to zjišťovat. "
,,Nechceš vědět co ty věci jsou zač? "
,,Je to nebezpečné. "
,,To já vím. "
,,Přesto to chceš zjistit. "
,,Já musím. "
,,Ráno odsud odejdeme a až se uzdravíš tak to zjistíme. "
,,Slibuješ? "
,,Ano. "
,,Dobře. "
,,Zkus usnout. "zavřela jsem oči a po pár minutách poslouchání praskání ohně jsem usnula.