Večírek

1.1K 62 8
                                    

"Konečně...," vydechl Tyler a políbil dívku ležící vedle něj. "Tohle mi tak chybělo."

"Koukám, že Alison ti pořád ještě nedala. I když bys ji asi i tak neměl podvádět," smála se vysoká blondýnka, královna školy. I ona měla na tohohle kluka spadeno, ale ji jako jedinou bral alespoň jako kámošku (s výhodami). Ostatní byly jen hračky.

"Nedala, no. Ale ještě mám dva a půl týdne, to je pohodička. Dneska jsem dostal bé plus a ona mě před chvílí ještě doučovala. Vypadá to nadějně," zasmál se i on.

"Přestaňme teď řešit šprtku. Nezopáknem si to?" Šibalsky se usmála a mrkla na něj. Přikývl, překulil se na ni a začal ji dravě a vášnivě líbat po celém těle. Vzdychala. Všechny věděly, že Tyler prostě umí. 

***

Krátce poté, co Alison dorazila následujícího rána do školy, všimla si, jak se na ni všichni usmívají, někteří ji dokonce zdravili. Ona byla natolik překvapená, než aby ji napadlo, že za tím něco je.

"Ahoj, Lis," zacvrlikala Brittany Grey oblečená jako vždycky ve značkovém a obklopená partou obdivovatelek lomeno posluhovaček, které se snažily její styl napodobit.

"Eh... Ahoj, Brit," odpověděla nervózně Alison.

"Tak mě napadlo, jestli bys nechtěla přijít dneska večer k nám. Pořádám pyžamový večírek pro všechny holky ze třídy. A taky.. Jsme už dva roky spolužačky a my tě skoro vůbec neznáme, že holky?" otočila se na své věrné přívržence a ti přikývli na souhlas.

"Já nevím. V kolik to začíná?"

"V se... O půl osmé," řekla blondýna a mile se usmála. Lis nakonec souhlasila a opustila skupinku.

"Myslíš, že ti to sežrala?" zeptala se jedna z brittaniček, jak se jim ve škole přezdívalo.

"I s naviákem. Teď běžte a rozhlaste všem jedničkám po škole,  dobře, můžete i dvojkám, že je u mě v sedm párty. Hned!" Dívky se rozběhly každá jiným směrem a vyhlásily tuto novinku každému, koho uznaly, že se řadí mezi školní elitu nebo o třídu níž. Brit je pozorovala s úšklebkem na tváři. Tohle bude ještě zajímavé.

***

Odpoledne se u Ali zastavil Ty s tím, že potřebuje vysvětlit nějaké věci v matematice.

Po půlhodině doučování se Tyler zvedl. "Už musím jít. Slíbil jsem jedné kamarádce, že se za ní stavím. Rád jsem tě viděl, Lissi," usmál se a letmo ji políbil na čelo. "Tak zítra."

Dívka se začala připravovat na večírek. Musela si vygooglit, jak se na něj má obléknout, protože ji nikdy nikdo nikam nepozval. Nakonec si oblékla světle modré flanelové pyžamo s medvídky, vlasy si zapletla do dvou francouzských copů a natáhla si žlutý svetřík se zajíčky - přece jen je duben. Otevřela dveře a vyrazila vstříc chladné noci.

***

Bylo pět minut před půl osmou, když Brit vypnula hudbu a svolala všechny dolů do velké vstupní haly. "Za pár minut nás čeká zlatý hřeb večera. Prosím, připravte si foťáky," zasmála se blondýna. Mezi 'pozorovateli' byl v první řadě i Tyler.

Krátce nato se ozvalo zaklepání na dveře. Brittany jedním pohybem ruky spolužáky utišila a lehce otevřela dveře - tak, aby Alison zatím neviděla dovnitř. "Lis! Skvělý, že jseš tady," zvolala a nahodila falešný úsměv.

"Ahoj, Brit. Nejdu brzo?" 

"Ne, jasně, že ne. Jsi tu tak akorát." Jednou rukou dala signál kámošům. "Tak pojď dál," řekla se smíchem a prudce otevřela dveře a ihned odešla z výhledu. Všichni si hned začali Aliin příšerný outfit fotit a ona tam jen stála jak tvrdé Y. 

Pak ho spatřila. Viděla, jak tam stojí, v ruce drží foťák se zapnutým bleskem a kouká se na ni. V tu chvíli se s pláčem rozběhla pryč.

Když si Ty řekl, že je Alison dostatečně daleko, promluvil. "Díky, Brit," usmál se upřímně, "jsi talent." Pak ji lehce políbil na tvář. Ostatní je nechápavě pozorovali.

"Nemáš zač, Tyi, ale vyberu si to. Ty víš, jak." 

"Jasně, můžeš s tím počítat," mrkl na ni, "teď ji letím utěšovat. Mějte se, lidi!" rozloučil se Tyler, nasadil masku a vyběhl do ulic hledat onu dívku. 

"Lissi!" zavolal na ni, když ji konečně našel. "Stůj!"

"Věděl jsi to! Věděl jsi, co na mě ta mrcha chystá. Já blbá si ještě myslela, že by mě mohla školní elita někdy někam pozvat. Mě!"

"Nic jsem nevěděl. Přísahám. Neměl jsem ponětí, co Brit připravuje jako zlatý hřeb. A už vůbec by mě nenapadlo, že se s ní zrovna ty budeš bavit. Vždyť je to pěkná kráva."

"Myslela jsem, že jste kamarádi..?" zeptala se nedůvěřivě Alison.

"Jo, jsme. Ale i tak si to myslím. Tohle fakt přehnala." 

"A k čemu to pomůže? Zítra bude moje fotka viset po celý škole a místo neviditelná budu všem jen pro smích."

"Neboj se, ochráním tě třeba vlastním tělem," zasmál se Ty.

"Díky, Tyi, jsi fakt kámoš." Dívka se konečně usmála. Jeho sice trochu zarazilo slovo kámoš, ale nedal na sobě nic znát.

"Tak pojď, zlato. Doprovodím tě domů," usmál se, vzal ji za ruku a vydal se s ní směrem k jejímu domu.

ŠprtkaKde žijí příběhy. Začni objevovat