What do you mean [CZ, A/B/O]

3. Prášky

Zatímco jsem byl týden zavřený v jedné místnosti s Hanji, chodili sem průběžně ostatní členové legie na rozbor krve mikroskopem, který vlastnila jen Hanji. Byl to v podstatě jeden z jejích vynálezů. Dala by se nazvat největším vynálezcem naší doby, protože to, co vymýšlela a sestrojila ona by nikoho nenapadlo.
Jak sem tak chodili členové legie, Hanji si o každém z nich vedla záznam. Asi v pátý den mého heatu mi oznámila, že už za ní byli úplně všichni z legie. Tak rychle se to rozšířilo, to je neuvěřitelné. Taky mi pověděla, že každému vojákovi přiřadila jeden ze tří kódů a dala vybudovat speciální místnosti pro alfy a omegy v rutu a heatu. Ta si to ale umí zařídit, vždycky jsem měl pocit, že je Hanji docela pako.
Jak jsem tak ležel na Hanjině posteli a ona tam opět něco zkoumala a míchala ,zjišťoval jsem, že heat pomalu pomíjí. Byl jsem za to dost rád, protože to není nic příjemného. Posadil jsem se a Hanji se hned zeptala "Cítíš ,že už to přešlo, Levi~?" a přitom neodtrhla pohled od nějaké bílé hmoty ,kterou míchala. "Jo..díky, Hanji.." odpověděl jsem, zvedl jsem se a přišel blíž, abych viděl co dělá. Než jsem se stihl zeptat ,hned začala vysvětlovat její počínání "Připravuju takové léky ,které by teoreticky mohly oddalovat heat nebo rut. Vypozorovala jsem, že když vlci pozřou jednu určitou rostlinu, potom že delší dobu nejsou březí nebo nehárají. Sic nejsou bíložravci, tak tuhle rostlinu požírají dobrovolně. Tak jsem tu rostlinu natrhala..." ukázala na pár kytek po její pravici "a vytáhla jsem z ní některé její látky, abych mohla připravit tuhle směs. Bohužel ale nevím, jestli nebude mít na člověka špatný vliv, vyzkouším to na sobě, přinejhorším mi bude zle. Ale mohlo by to být užitečné, pokud to bude fungovat, co myslíš?" zasmála se a část tekutiny nalila do malé krabičky velikosti jednoho prášku.
"Hráblo ti? Nevíš co to má za účinky ,ale chceš to žrát? Co když chcípneš? Tebe tady potřebujeme!" vystartoval jsem po ní, byl jsem naštvaný, jak může být tak nezodpovědná?! Opět se jen zasmála "Levi, snad nemáš o mě strach~?". Moje líce nabraly červený odstín a sklopil jsem hlavu "To ne ,jen bez tebe tady v těch kódech nebude žádný systém." zamručel jsem. "Nee, ty máš o mě strach~!" zasmála se a zvedla mi hlavu za bradu. Ucukl jsem, bylo mi trapně, proč se ve mně jediná dokáže tak vyznat? "Tch." pohodil jsem hlavou "Jak myslíš.". Měl jsem chuť ji něčím praštit, ale ještě by pak byla blbá.
Už jsem konečně mohl vyjít z jejího pokoje a jít do svého. Hned jak jsem to udělal, ucítil jsem na chodbě spoustu různých zápachů, avšak jeden ,co byl hodně přitažlivý. Chvíli jsem jen stál a snažil se určit ,odkud vychází, ale nemohl jsem. Trochu zklamaně jsem došel do svého pokoje, který vypadal netknutě od toho, co jsem tu byl naposled a zadoufal jsem, že tu vůni ucítím ještě někdy.

Ještě téhož dne večer Hanji přiběhla do mého pokoje s novinkami. "Levi! Levi! Ty léky nejsou na člověka škodlivé, mohla bych ti jich pár dát? Chtěla bych vědět, jestli opravdu oddálí heat." zaškemrala a dívala se na ně psíma očima. "V žádným případě, cokdyž se mi něco stane, hm?" řekl jsem. "Tak to dáme do pořádku, ale vážně. Já ten prášek měla a vidíš? Nic mi není." odpověděla a udělala otočku. "Tch. Nebude to náhodou tím, že seš beta?" protočil jsem očima a ona se zasmála. "No právě, tak nezjistím, jestli mají účinek, který mít mají. Prosím Levi~." žadonila. A žadonila tak dlouho, dokud jsem nepolevil. Pak mi donesla krabičku se sedmi okýnky a v každém čtyři prášky. "Tady je dávka na celý měsíc. Každý den si vezmeš jednu pilulku a kdyby něco, tvůj náramek mě upozorní, trochu jsem ho vylepšila." mrkla na mě a odešla.
Divná ženská.