Our Mistake │Czech m-preg Larry Stylinson FF│ DOKONČENO

Part 19

*Louis*

S Harrym jsme postupovali po malých krůčcích. Postupně jsme přecházeli dál a dál, až jsme byli tam, kde jsme byli před tím incidentem. Postupně jsem se začal připravovat na porod. Mamky mně trošku zaučily v tom, co mně čeká. Každou chvíli jsem měl porodit a Harry byl dost nervózní. Nenechal mně už pomalu zajít si na záchod. Ve skutečnosti jsem ale byl rád. Rád, že se nezměnil. Bohužel už se na mně nevešly Harryho svetry, což mně celkem rozesmutnilo.

*Harry*

"Louisi?" zavolal jsem. Už ho hledám pět minut. Kde je? "Louisi!" zkusil jsem to znovu. Nikdo se neozval. Začínal jsem mít strach. Prošel jsem celé přízemí. Pomalu jsem vycházel schody. "Louis, tohle není vtipné." ozval jsem se znovu. "Řekněte mi, proč ho miluju?" zamumlal jsem si pro sebe. Vzápětí jsem si taky odpověděl, když se mi před očima objevila jeho postava. Studánkově modré oči, které umí vykouzlit ten nejlepší psí kukuč. Tenké, sladké rty. Malý nosíček. Oříškové vlasy. Plné křivky. Pokládám se za nejšťastnějšího muže na světě. Otevřel jsem dveře do naší ložnice. "Louisi?" prohlédl jsem pokoj. Odněkud se ozval vzlyk. Rychle jsem přešel ke koupelně. Otevřel jsem dveře a naskytl se mi pohled na Louise, smotaného do klubíčka v rohu koupelny. "Co se děje babe?" kleknul jsem si. "Bojím se." vyjekl a mé tričko sevřel ve svých drobných pěstičkách. "Čeho?" nechápal jsem. "Porodu." zašeptal tak potichu, že jsem měl problém zachytit to. "Nemusíš se ničeho bát zlato." utišoval jsem. "Mamka říkala, že to bolí." špitnul. "Ale stojí to za to, ne? Dostaneme zdravou holčičku." usmál jsem se. Louis se na chvíli zamyslel. "Asi... asi máš pravdu." zakýval nakonec hlavou. Dal jsem pusu do vlasů. "Tak vidíš. Teď si půjdeme udělat sušenky, hm?" odvedl jsem ho do kuchyně.

*Louis* (A/N Omlouvám se za častou změnu pohledu)

Pokojně jsem spal v Harryho a mojí posteli, když mně probudila nesmírná bolest. "Harry." zašeptal jsem a šťouchnul do něho. Ani se nepohnul. "Harry!" zopakoval jsem akci. "Hmm, Lou nech mně spát." zamumlal ospale. "Rád bych, ale já tady asi rodím." zaskuhral jsem, když přišla nová vlna bolesti. "Cože? Ty rodíš? Jsi si jistý?" byl hned Harry vzhůru. posadil se a vykulil oči. "Já nemám tušení Harry, rodím poprvé!" připomenul jsem mu. "Fajn, fajn. Tohle zvládám.." šeptal si vyděšeně pro sebe. Musel jsem se nad ním zasmát, děsit bych se měl já. "Takže... kde je sakra ta taška?!" pobíhal po pokoji a hledal mou tašku s věcmi do nemocnice. "Hazz, klid. Je na mojí straně." uklidnil jsem ho. Harry vzal tašku, už plně oblečený. Na chodbě zakřičel pouhé "LOUIS RODÍÍÍ!! ZVEDNĚTE TY SVOJE LÍNÉ ZADKY!!!" a vedl mně ven k autu. To už jsem se prohýbal v křečích. Nikdo mně neupozornil, že to bude horší než smrt. Sedli jsme do auta a Harry vyjel. Očividně mně chtěl zabít ještě před tím, než se dostanu do nemocnice. "Harry zpomal proboha!" křičel jsem na něj. "Promiň Lou, ale nechci, aby se naše princezna narodila v mém autě." omluvil se. Po chvíli jsme dojeli před nemocnici. Harry přiběhl k nejbližší sestřičce, aby mi pomohla. Mezitím rychle volal klukům. "Postarejte se o něj." křičel, když mně vedli pryč. Usmál jsem se na něj a ukázal mu zvednutý palec. Teď se teprve budou v nemocnici divit. Budu nejrychlejší muž, který to dítě vyprdne.

**************************************

544 slov. Hiiiii

Co si myslíte o díle?

Vaše názory?

Připomínky?

Blížíme se ke konci :)

Co byla poslední písnička, kterou jste slyšeli? Já právě poslouchám Temporary Fix <3

Těším se na Vás u dalšího dílu Vaše Dee ♥