Dračí princezna

15část-Sen nebo realita?

,,Nikdo ji to přece nedává za vinu. Je to ještě dítě a k tomu je zasnoubena s Dračím princem. Pozor probouzí se!" Otevřela jsem oči a ležela jsem ve své dračí podobě svázaná. Nohy jsme měla svázané k sobě a tlamu jsem měla svázanou nějakým tlustým lanem či co. Když jsem si konečně zvykla na šero, začala jsem rozpoznávat malé postavičky. Nebyly tak malý jen..no dobře byly malý. Ale pouze jako myš. Což mi přišlo roztomilé. ,,Žiješ?" Dloubl do mě jeden z nich klackem. ,,Felixi rozvažme ji aspoň tu tlamu. Musí ji to dřít.." Špitla dívka stejného druhu jako on, ale přesto vypadala tak roztomile. Měla dlouhé černé vlasy a bílou pleť. Kolem nohou se ji kmytal černý chlupatý ocásek a na hlavě měla dvě černá ouška. Takže taková mini kočička do kapsy. Přešla ke mě a z kapsy vytáhla jehlu, se kterou lehce prořízla lano. Zvedla jsem hlavu a začala jsem si olizovat rány, které tam zanechaly červený obtisk. Dívka na mě začala mávát a tak jsem se k ni sklonila. ,,Otevři prosím tlamu." Byla jsem překvapená a nechápala jsem proč bych to měla dělat, ale neodmlouvala jsem. Tak jsem ji tedy otevřela. Z dívky vyšlo drobné zapištění a tak jsem ji radši zavřela. ,,Musíme ji to říct." Podívala jsem se na jednoho z mužiků, který vypadal zase jako myš-tedy spíš krysa. Myslím, že to byl Felix, tak nějak mu říkala ta dívka. ,,Cleo řekni ji co jsi viděla." Dívka-tedy Cleo se na mě podívala a rozvázala mi zbytek lan. Chtěla jsem něco říct, ale nemohla jsem. ,,Vidím do budoucna. Jde o to že ty a Connor spolu nejspíš nebudete. Všichni zemřete v boji proti lví královně. Tedy kromě tebe. Ty jediná přežiješ." Tohle mě dost zarazilo. Postavila jsem se a složená křídla jsem roztáhla. Bylo tu na ně az moc velké místo. Zvedla jsem hlavu a rozhlédla jsem se. Byly jsme venku. ,,Poslechni si to prosím až do konce dítě." Podívala jsem se na Felixe, který přešel k Cleo a položil ji ruku na rameno. ,,Je možné, že se to ještě změní. Tady jsem pro tebe něco udělala." Přešla ke mě a předemně položila dvě nádoby ve kterých něco svítilo. Sklonila jsem k tomu hlavu a záře mě na chvíli oslnila. Byla to fialová a bíla růže. Chtěla jsem se zeptat co to je, ale pak jsem si vzpoměla, že nemůžu mluvit a tak jsem se podívala s tázavým výrazem na Cleo. ,,Jsou to růže vašich životů. Vidíš? Ta fialová s bílou krásně svítí protože oba žijete. Ale kdyby někdo z vás zemřel, tak zhasne." Ale k čemu nám to bude? ,,Je to jen dar odemě. Za to že jsem tě konečně mohla potkat." Ona mi rozuměla! A slyšela mě. Cleo kývla a já jsem se usmála. ,,Jsi silná, Dračí princezno. Tvá matka by na tebe byla pyšná." Moje matka byla ale lví princezna. ,,Ale ty sis vybrala dračí stranu. Tu správnou. Tu otcovu." Sklonila jsem k ní hlavu a ona mi obejmula čumák. ,,Budu se modlit aby se minulost změnila. Aby jste žili všichni šťastně a aby lví královna zemřela." Odfrkla jsem si takže teplý kouř z mých nozdrech ji ovál vlasy. Políbila mě na čumák a zmizela. Všechno zčernalo a já viděla jen tmu.

Otevřela jsem oči a prudce jsem se posadila. Byla jsem člověk? Podívala jsem se na ruce a tělo. Ano byla jsem zase člověk. Ale kdy jsem jsem se změnila? A jak jsem se sem dostala? Vedle mě svítili dvě záře. Podívala jsem se na ně a byly tam dvě růže. Jedna fialová a druhá bílá. Byl to sen nebo realita? Do pokoje vešel Connor s podnosem. Položil ho na stolek a políbil mě na čelo. Sedl si ke mě a hlavu si položil do mého klína. Usměju se jen tak pro sebe a začnu ho hladit po vlasech.

,,Vydě jsi ty růže?" Optám se ho a stále jsem ho hladila po vlasech. Otočí se na mě a pousměju se.

,,Ano. Ale neviděl jsem kdo to přinesl. Ty ano?" Trošku jsem se pousmála.
,,Cleo mi je dala."
,,Počkej co?" Zvedl se a opřel se o dlaně a pozoroval mě. ,,To máš jedno." Mávnu rukou a slezu z postele. Vezmu růže do rukou a položila je na stůl.
,,Jsou to naše životy. Fialová růže je tvůj život. Bílá je zase můj život. Pokud přestane svítit znamená to že jeden z nás je mrtvý. Cleo mi řekla co viděla."
,,Viděla?" Kývla jsem a prohrábla jsem si vlasy. ,,Cleo mi řekla, že při boji s lví královnou zemřeme. Všichni kromě mě. Ale také řekla, že se budoucnost klidně může změnit. A pak mi dala tohle a zmizela." Pohladím bílou růži a pousměju se.

,,Opatruj ji prosím." Ucítila jsem jeho ruce na mém břiše a když jsem otočila hlavu tak mě políbil.
,,Budu ji hlídat jako jestřábí oko či tak nějak." Uchechtnu se ale pak se začnu smát nahlas.
,,Čemu se směješ?" Zeptal se uraženě, ale myslel to ze srandy.
,,Miluju tě, Cone."
,,Já tebe veličenstvo." Znova se ke mě pomalu sklonil a políbil mě.

------------------------
Tak tady máte další slíbený díl
, tak snad se líbil a dekuju za podporu :3