Welcome to the 77. Hunger Games

2.Kapitola

*Emmetth*

Rozezněl se gong.Hned jsem byl u rohu hojnosti a popadl jsem toho co nejvíce. Alice byla v těsném závěsu za mnou. Vzal jsem si ze stojanu sekyru. Viděl jsem nějakého kluka jak zakopl a upadl do tekutého písku.Pomalu se propadal ke dnu. Měl pech. Chudák... Jo, už vím kdo to je.Harry Styles. Super, aspoň o jednoho soupeře méně. Rozhlížel jsem se dál, a to už jsem mezitím dobíhali ostatní splátci. Praštil jsem sekyrou po hlavě nějakého staříka, který byl nejspíš... co? Opilý? Vážně? My tu bojujeme o život a on...?Fakt? Tohle jsem skutečně nečekal. Ale fakt je že už bych měl odsud vypadnout, než mě někdo přetáhne.Rozhlížet se přeci můžu až s lesa. Teda- z lesa.Byla to vlastně oáza, a to docela velká. Rychle jsem se otočil, s myšlenkou že s Alice teda vyrazíme a- panebože! Za sebou jsem uviděl Alice- MRTVOU! Zajímalo by mě, kdo ji zabil. V hlavě mi víří myšlenky tipu: už nikdy ji nepřivedu domů, a co Casper?A jak je vůbec možné, že se nechala zabít?! No už je mi to jasné, támhle ten černý kluk s afrem! Popadl mě vztek, a ohnal jsem se po něm sekyrou. Zabil jsem ho. Panebože ale i tak. Co budu sakra dělat? Ne že bych nedokázal přežít sám. Ale ty výčitky...

Uviděl jsem nějakého kluka(myslím že to byl Peter z jedničky) jak běží za tou holkou s kyslíkovou bombou, a došlo mi, co chce udělat.Svině. Chudák holka, sotva jde, a on ji chce zabít? A došlo mi, co musím udělat já.Zachráním ji, budu se o ni starat a udržím ji naživu co nejdéle. Pro Alice.

Vyrazil jsem k nim a popadl tu holku do náruče, a rozběhl jsem se s ní v náručí k oáze. Ona hrozně ječela. Ach jo, holky.

,,Neječ prosíme, já ti nic neudělám. Chci ti pomoct. Mimochodem bys mi měla poděkovat. Nedošlo ti, že tě ten kluk chtěl zabít?!"

,,J-Já vím.Ale co jsem měla dělat?"

,,Utíkat?" zeptal jsem se s kapkou pobavení v hlase.

,,Mám rakovinu plic, jestli ti to ještě nedošlo.Jsem ráda že chodím, a běhat fakt nedokážu. Proto mám ty hadičky v nose. Proto mám tu kyslíkovou bombu."

Když to dořekla, všiml jsem si, jak zuboženě a vyhuble vypadá. A taky jak je krásná. Ty její oči, a rty, nutkání ji políbit bylo neodolatelně silné. Sakra Emmetthe prober se. Bojuješ tu o život, nehledáš tu novou lásku.

,,Nojo, promiň, nějak mi to uniklo."

Doběhl jsem k oáze. Vysadil jsem tam Hazel a přemýšlel jsem, co dál.

,,Co budeme dělat teď?" zeptala se mě s nadějí v hlase.

,,Nooo..." přemýšlel jsem. A náhle mi v hlavě bleskl nápad. Popadl jsem Hazel do náruče a vysadil jí na strom.

,,Tady seď, a čekej na mě. Já zkusím sehnat něco k jídlu. Pokud možno neupoutávej na sebe pozornost a buď potichu. Pokud by se něco dělo, zakřič a já přiběhnu."

,,Jo, dobře ale.."

,,Ale..?"

,,Je mi to trapný..."

,,A co?" zeptal jsem se.

,,No víš já... potřebuju čůrat..." řekla a zabořila ruce do dlaní.

,,Tak to jsi měla říct rovnou" řekl jsem pobaveně.

Snesl jsem jí ze stromu.

,,Mohl by ses prosím otočit?" řekla a usmála se.

,,Jasně, promiň."

Otočil jsem se a čekal.Taky jsem hlídal, jestli někdo někde nejde.Ale zatím byl klid.

,,Tak, můžeme!" řekla už trochu klidněji.

Vynesl jsem jí zpátky na strom.

,,Udělej si pohodlí než se vrátím."řekl jsem a usmál se.

,,Neboj" řekla a zase se na mě usmála.Panebože ten úsměv!

,,Tak zatím"

,,Jo a... Emmetthe?" řekla ještě.

,,Ano?"

,,Děkuju" řekla a zářivě se na mě usmála. V té chvíli nebylo nic jiného než já, ona a její usměv.Žádná aréna, žádný boj o život. Jen mi dva.

,,Není za co. Tak já jdu" řekl jsem, a taky se na ní usmál.

Tak jo Emmetthe, musíš se vzpamatovat.Teď se soustřeď na lov.

Už skoro hodinu tu lítám po oáze, a pořád nikde žádná zvířata. Když v tom jsem konečně uviděl svou kořist.Levharta. Rozběhl jsem se k němu. Už jsem se chystal po něm skočit, když v tom jsem uslyšel křik Hazel. A hned potom zvuk děla.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ahoj všichni, moc se omlouvám že tak dlouho nevyšla další část. Měla jsem zabavenou elektroniku a ve škole toho teď taky mám moc, takže teď díly moc často nebudou.Ale i tak se vynasnažím alespoň jednou za týden něco vydat... :/ :)

Každopádně pom děkuji, překročili jsme hranici 100 ,,oček" :) :D

Chci Vám všem. kteří to čtete, moc poděkovat, za to, že to čtete :)

Jinak budu ráda když zanecháte hvězdičku, komentář nebo odběr :)

Omlouvám se za chyby, pro dnešek už je to vše!

Vaše ElyonWitch

A nechť Vás vždy provází štěstěna!!

PS:Koho tipujete na výhru?Já sama ještě nevím... :D Určitě mi to napište do komentářů :)