3. kapitola

38 14 1
                                    

Jedna.Dvě.Tři.Čtyři.Pět.Šest.

Šest splátců už je mrtvých. S Prim jsme se schovali v horách, a nyní si prohlížíme, co jsme u rohu hojnosti ukořistili. Máme tu luk a šípy, nějakou mast, provaz, nůž, obvazy a nádobku na vodu. Moc toho není, ale aspoň něco. Nádobka na vodu... Voda. Už mám docela žízeň. A nikde žádná voda.

,,Hurikáne?" promluví na mě zničehonic Prim a probere mě z přemýšlení.

,,Ano?"

,,Mám žízeň.Nemáš vodu?"

,,Vidíš ji snad tady někde?" řekl jsem s úšklebkem na tváři.

,,Ne, ale- nevíš, kde by mohla být?"

,,Tak to opravdu netuším.Jinak bych tam už dávno byl."

,,Ale asi by jsme ji měli najít.Než se setmí..."

,,Máš pravdu Prim." Řekl jsem a pohlédl na právě zapadající slunce.

,,Ale kde budeme hledat?Všude je poušť. Ale tamhle v té oáze..."

,,Tam nemůžeme.Určitě se tam sešla většina splátců, tady máme větší šanci, že přežijeme."

Chtěla něco namítnout, ale nestihla to. Někde nad námi se ze skály sesypalo pár kamínků. Strhl jsem Prim za sebe. Chvíli se nedělo nic, ale pak jsem nad námi uviděl postavu. Splátce, kdo jiný. Dívka. Mohlo jí být tak osmnáct. Co já vím. A pak jsem jí poznal. Margo Roth Spiegelmannová. A jak to vím? Můj skvělý přípravný tým mě donutil naučit se jména všech splátců.

Měla zraněnou nohu, nejspíš ji někdo seknul nožem nebo mečem. Nevypadala nebezpečně. Spíš unaveně, hladově, a vyčerpaně. Zvedla ruce, a zamířila k nám. Já jsem jen sledoval každý její pohyb, připravený zaútočit. Prim byla stále schovaná za mnou. Když došla až skoro k nám, promluvila.

,,Jsem tu v míru" řekla, a ruce měla stále nad hlavou.

,,Nevím, jestli ti můžu věřit." odvětil jsem a pohledem jí zkoumal. Ta rána nevypadala vůbec hezky.

,,Mám vodu" řekla. Já jen vyvalil oči a ohromeně jsem na ni koukal. A opravdu. Ze svého vaku vytáhla plechovou nádobku. Otevřela ji a já uviděl, jak se uvnitř něco leskne. Voda. Začal jsem se k ní pomalu přibližovat.

,,STŮJ!" zakřičela.Cukl jsem sebou a zastavil se.

,,Za to, že vám ukážu, kde je voda, něco chci." Řekla, a já se zarazil.

,,A co to bude?" zeptal jsem se. Začal jsem být neklidný.Co po nás může chtít?Tady? V aréně?

,,Chci abyste mě vzali mezi sebe. Dělili se se mnou o zásoby a chránili mě. Prostě všechno, co zahrnuje spojenectví."

Začal jsem přemýšlet. Ta dívka nevypadala nebezpečně. Měla vodu.Byla hezká.Ne to není výhoda.Ale hezká je. Otočil jsem se na Prim. Kývla hlavou na souhlas. Už má určitě taky žízeň.

,,Tak dobře. Ale nejdřív ti ovážu tu nohu.Z rohu hojnosti jsme sebrali batoh s obvazy."

Opatrně k nám přišla a já jí nohu začal opatrně obvazovat. Trochu s sebou cukla, ale jinak ani nepípla. Když jsem byl hotov, postavila se.

,,Je to vysoko v horách. Dá práci se tam vyšplhat, ale do hodiny jsme tam.Je tam jezírko."

,,Dobře, tak vyrazíme. Ne?"

,,Fajn, tak jdeme na to."

Vyrazili jsme.Cesta byla sice obtížná, ale zvládnout se to dalo. Už jsme byli skoro u jezera, když jsem koutkem oka zaregistroval pohyb.

,,STŮJTE!" zařval jsem.

,,Někdo je v lese" teď jsem začínal mít opravdu hodně divný pocit.Najednou začali z lesa vystupovat postavy. Peter, Ron, Aspen, Theo James a Tris.Opravdu zajímavá kombinace. No nic.

Každopádně měli zbraně. Vyrazil jsem proti Theovi. Sebral jsem ze země klacek. Praštil jsem ho po hlavě. Zakymácel se, ale udržel rovnováhu. Otočil se, a chytil mě pod krkem. Odkopl mi klacek z ruky.Už jsem začínal mít černo před očima. Když v tom náhle tlak na můj krk povolil. Uviděl jsem Margo, jak Thea praštila tím klackem po hlavě. Pak už jsem se ho ujal sám. Propíchl jsem mu tím klackem břicho, a on se rozpadl. Žádná krev. Prostě zmizel.

,,Nejsou skuteční!" zařval jsem na ostatní.

,,Ne, to jsem fakt nevěděla" zařve na mě Margo, užklíbne se, a mečem který vzala bůhví kde srazila falešnému Ronovi hlavu. Stihla zlikvidovat i falešného Aspena a Tris. Je fakt dobrá. Ale kde je Peter? A kde je Prim?

,,Prim!" zařval jsem.

,,Primule!" zařval jsem znovu. Najednou jsem uslyšel křik. A chvíli na to dělo.

,,Ne,ne,ne,ne,ne!!!" zařval jsem. Z lesa se vynořil falešný Peter.Vrhnul jsem se na něj a začal ho škrtit. Po chvíli se mi rozpadl v rukou. Hned jsem zaběhl do lesíka kolem cesty. Uviděl jsem tam Prim. Mrtvou.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Aplaus!Po několika týdnech je tu další část!Ano, milujte mě!

Ne, teď vážně.Moc se omlouvám, že jsem teď tak dlouho nevydávala další části. Měla jsem zabavený tablet, a můj počítač je na tolik úžasný že na něm sice ty části můžu napsat, ale nemůžu je tam zveřejnit, takže to dělám přes tablet. A když je zabavený...

No každopádně teď jsem nemocná takže bych MOŽNÁ zase mohla vydávat dvakrát týdně. Uvidíme.

Budu ráda za hvězdičku, komentář, či sledování.

Díky moc všem, co tenhle příběh čtete!Mám Vás ráda!

Vaše ElyonWitch! ♥

A nechť Vás vždy, provází štěstěna!

PS: Na obrázku Gale :-)

PSS: Píšu další příběh, zatím není zveřejněný. Jmenuje se to dívka s problémem. Četli by jste to?? :-)

Welcome to the 77. Hunger GamesKde žijí příběhy. Začni objevovat