When you love , but you can't-Larry

10.

O týden později
Pohled Briany
Už dneska. Dneska. Dneska jdeme se Zaynem říct Modestu o tom dítěti. Mám z toho špatný pocit. Z okýnka auta jsem sledovala příchod jara. Mám ráda jaro.

,,A jsme rady"řekl Zayn. Vystoupili jsme před tmavou budovu a šli pomalým krokem dovnitř. Ze Zayna byla cítit nervozita. Došli jsme na recepci a tam Zayn něco řekl recepční a ta nás kamsi poslala. Už jsme skoro byli pár kroků ode dveří. Už jen pár kroků. A poslední krok. Stáli jsme před velkými dveřmi. Zayn potichu zaklepal na dveře

,,Dále"bylo slyšet z poza dveří. Vešli jsme do prostorné místnosti.

,,Tak copak potřebujete?"

,,No takže,"začala jsem ,,My tak jaksi spolu čekáme dítě."vyhrkla jsem ze sebe rychle, abych to měla za sebou.

,,No tak to bude trochu problém."řekl ten plešatý dědek v křesle.

,,Co tím myslíte?"zeptal se Zayn trochu vystrašeně.

,,No tak Zayne, máte snoubenku a jste v té nejznámější skupině na světě. Mohlo by to ohrozit Vaši kariéru a mohl bych Vám vykládat další problémy."vypadalo to, že Zayn toho začíná mít už dost.

,,Tak stop, je to moje dítě a můžu si s ním dělat co budu chtít!"vyjekl na něj Zayn. Hlavně jako bych tady nebyla

,,Tak snad do toho budu moct mluvit i já?!"oba dva se na mě podívali pohledem *alá ona je ještě tady*

,,Tak jako klidně, ale já odcházím."začal Zayn až si uvědomil, že jsem tady.

-------------------------------------------------
Táááák nová část. Jenom chci říct, že v příští kapitole už bude po dlouhých letech Larry😊 ale kdybych jsem něco vymýšlela v těch předešlích kapitolách tak bych nevěděla jak je tam zapojit a bylo by to asi i trochu nudnější no a teď se to už víc rozjede.
Takže hezký čtení💚💙💜