Pohled z Dálky

Začátek

Když jsem uklouzla, taška a všechny učebnice mi vypadly z rukou. Nikdo mi nepřišel pomoct na nohy, všichni jen zírali, zírali na holku která je totální idiot a navíc je nová. Nějaký holky si začaly šeptat. S námahou jsem vstala, posbírala si věci a sedla si na svoje místo. Potlačovala jsem slzy.

Konečně zazvonilo. Všichni se postavili a učitel vešel do třídy. Pokynul nám aby jsme se posadili. ,,Tak, nejdřív by jsem vám chtěl představit novou žákyni Vanessu Scottovou která je tady v naší škole nová, její rodiče jsou z holandska a před měsícem se sem do Ameriky přistěhovali" ,,Je to tak Vanesso?" . Němě jsem přikývla a snažila na sebe moc neupoutávat pozornost. ,,Nechceš nám o sobě a o své rodině něco říct?" . Ale ne! Toho jsem se bála nejvíc, stát před celou třídou a dávit ze sebe "informace" . Celá třída na mě koukala. ,,Nooo" dlaně se mi začínali potit ,,ono toho ani moc není" protahovala jsem to, ten pohled učitele mě iritoval ,,moje máma pracuje jako sekretářka a můj nevlastní táta je lékař, jinak to je asi všechno" . ,,To je zajmavé, nechceš nám povědět ještě něco o sobě?" zeptal se učitel. ,,Ne" řekla jsem a zabořila pohled do země. ,,No dobrá, děkujeme ti Vanesso, můžeš si sednout" .
Zbytek hodiny jsem byla jako v tranzu. Byla jsem naštvaná na mého
tatu, že si vybral nový job zrovna tady, nikdy sem nemůžu zapadnout, ne mezi tyhle lidi.