Pohled z Dálky

3

Další den ve škole se táhnul pomalu jako žvýkačka. Ale díky Rebecce jsem to nějak zvládla. Dneska jsme měli sedm vyučovacích hodin. Fyziku, Matiku,Angličtinu a dál už nevím. Jako vždy jsem byla trochu mimo, takže jsem v hodině nedávala moc pozor, což taky vedlo k tomu že když mě pan učitel Waterstone vyvolal tak jsem neměla co říct. Všichni na mě koukali a hihňali se. Já jsem se jenom červenala a snažila jsem se najít výmluvu. ,,Vanesso, chápu že si tu nová ale nemohla bys dávat trochu větší pozor o hodinách?!" ,,Ano pane učiteli" zamumlala jsem a posadila jsem se na svoje místo vedle Rebeccy. Ta do mě šťouchla loktem ,,Waterstona si nevšímej, vžydcky se chová jako by měl nad námi kdoví jakou moc" zašeptala zatímco učitel divoce gestistikuloval rukama ve snaze nám vysvětlit látku. Po zbytek hodiny jsem se snažila dávat aspoň trochu pozor. Asi se mi to tak nepovedlo protože když mě Waterstone vyvolal znovu tak se natolik rozčílil že mě poslal za dveře se slovy ,,tvým rodičům napíšu ještě dneska Vanesso a teď ven!". Posílání žáků za dveře to jsou mi teda zastaralé metody. Jsme snad ve středověku??!!!
Na chodbě byl klid, nikdo tu nekřičel ani neběhal prostě ráj. Možná Waterstonovi dokonce poděkuju za to že mi dopřál chvilku odpočinku. Opřela jsem se o studenou zeď. ,,Co si dělala ty že tě musel poslat za dveře?" řekl někdo se smíchem. Otočila jsem se a uviděla jsem vysokého kluka s tmavými vlasy a modrýma očima. Usmíval se na mě. ,,Nooo, nedávala jsem v hodině pozor" odpověděla jsem nejistě. ,,Jo taaak, tak to je mi jasné" další úsměv ,,já jsem Jacob" . ,,Vanessa Scottová" odpověděla jsem automaticky. ,,Ty jsi tu nová?" přikývla jsem.
Nevím jak dlouho jsme tam s Jacobem stáli a mluvili. Asi dokud se neotevřeli dveře ze třídy a z nich nevykoukla Rebecca ,,Vaness už můžeš jít dovnitř, Watersone už vypěnil" usmála se. Zamávala jsem Jacobovi a zmizela ve třídě.
Za patnáct minut zazvonilo a společně s Rebeccou jsme vyšly ze třídy. ,,Vidím že ses už seznámila s Jacobem" zašklebila se na mě. ,,Jo" začervenala jsem se ,,ty ho znáš?" snažila jsem se odvést rozhovor jiným směrem. ,,Toho zná každej začal sem chodit asi před rokem, většina holek je do něj zakoukaná, máš fakt štěstí" Rebecca se na mě usmála. ,,Nech toho! Mě se stejně nelíbí" odvrátila jsem pohled. Pak se Rebecca začala smát a já jsem se k ní připojila.

Jídlo bylo dneska pro změnu poživatelné. Ve školní jídelně bylo narváno takže nám docela trvalo než jsme našli místo. Sedly jsme si ke stolu u okna kde seděli dvě Rebeččiny kamaráddky. ,,Hej holky to je Vanessa" řekla Rebecca. Ty holky se mi představily ale jejich jména jsem si nezapamatovala a tak jsem jim v duchu říkala Jája a Pája. ,,Takže ty si ze Seattlu to je přece ve Washingtonu"
řekla nadšeně Jája. ,,Tam bydlí moje teta" přidala se Pája. ,,Je to tam určitě krásný" řekla Jája a podívala se na mě. ,,Ehm jo je to tam krásný" odpověděla jsem i když jsem na tom nic "krásnýho" neviděla. ,,Vaness se právě seznámila s Jacobem" prohlásila Rebecca. Hned začala pánovat napjatá atmosféra. ,,Myslíš toho Jacoba o ročník výš" zeptala se nadšeně Jája. ,,Fákt? tak to máš fakt štěstí!" řekla Pája trochu závistivě. ,,Co si o něm myslíš Nesso? Je mezi vámi něco?" zeptala se Pája a všechny oči u tohoto stolu se obrátili na mě. ,,No je milej ale nic mezi náma není". A takhle to pokračovalo dobrou půl hodinu. Jája nám začala líčit jak moc je Jacob sexy a že hraje basket což Pája popřela a tvrdila že Jacob hraje fotbal a tak dále a tak dále. Nebylo to už k vydržení a tak jsem se vymluvila na to že potřebuju na záchod a odešla jsem. Když jsem byla u skříněk odechla jsem si. ,,Ahoj Vanesso" leknutím jsem se otočila a uviděla jsem Jacoba. ,,Bože tys mě ale vyděsil!" ,,to se omlouvám" řekl a usmál se. ,,Kde bydlíš? Mohl bych tě doprovodit" . Eehm co teď ,,no víš já bydlím v Cheshiru a to je 36 minut odtud". ,,Já zrovna jedu tou cestou na trening" usmál se. Ale najednou se ve mě něco vzepřelo a řekla jsem ,,ne to je dobrý, ještě musím počkat na Rebeccu". ,,Tak to nevadí, tak příště" zamával mi a odešel.

Ve autobuse jsem nad tím naším rozhovorem s Jacobem přemýšlela. Zdálo se mi to nebo opravdu trochu naléhal abych s ním jela. No to je jedno ať je to jakkoliv budu se od něj držet dál pomyslela jsem.