Čekáme na odplutí.
Náklad jsme ráno vyložili a čekáme na rozhodnutí místní policie. Káfur mi sdělil po telefonu, že se prý na tu naší prokletou loď nevrátí. Takže jsme přišli o dva pracanty. A hned jsme pro muslima prokletí. Už nikdy takového na loď nevezmu.
Nakonec dne přišlo vyjádření od policie a lékařů, že prý Ganéš zemřel na podvýživu. Nevěřil jsem tomu, protože je nemožné, aby byl za dva dny podvyživen. Po briefingu s posádkou a sdělení co dál se rozhořčila panika, aby nebyly kontejnery z Krymu něčím infikované. Došel jsem se na ně podívat s Kostasem a akorát zvláštní bylo to, že byli zaplombovaná vrata, jinak nic podezřelého jsem neviděl.
Pro klid posádky, jsem nechal otestovat na radiaci místními hasiči a taky nic nenašli. Nebyl další důvod setrvávat a můžeme vyplout.
Hodinu po západu slunce jsme z Pirea vypluli a rovnou do Portugalska, šéf zuří za zpoždění, zboží do Francie prý počká, nemáme se tam zastavovat. Nerozumím tomu, proč (obyčejné) 3 kontejnery z Krymu jsou tak důležité, když tu máme asi 20 tun kontejnerů do Francie.
Chlapy taky zuří, je nás o dva méně, ale zase jsou rádi, že plujeme přímo domů, taky už jim tahle zakázka, jako mne, leze přes zuby.
Můstek večer přenechám Chuanovi a půjdu spát.
ČTEŠ
Záhadná plavba
TerrorCo byste řekli, na hororovou krátkou povídku, vsazenou do dnešní doby a na nákladní loď plující po Středozemním moři? Asi to nejprve nezní nijak zajímavě. A co když řeknu, že jste samy na lodi, uprostřed moře, nevíte ani kde a nemůžete utéci a ani n...
