Lodní deník dne...

21 4 1
                                    

Uslyšel jsem už i Maria, Paula, Igora a Giovanniho na mne promlouvat odkud si. Za dveřmi z chodby to nebylo. To znamená, že oni už jsou taky mrtví. Takže teď budu nejspíš na řadě já.

Všiml jsem si, že tu proleženinu ve tvaru kříže mám pořád. To nebude proleženina. Třeba jsem označen ďáblem.

Je mi zase chlad. To je znamení, že se něco opět stane. A teď se stane mne. Už to cítím, že se blíží můj konec.

Promiňte mi hoši, kam jsem vás to zavedl!

Plameňáku, rád jsem sloužil na tvé palubě.

Šéfe, poprvé nedopravím zboží do přístavu!

Pořád vidím černou mlhu kolem lodi, pořád nic nefunguje a nikoho jsem nezahlédl kolem plout. Z kormidla na můstku jsem si udělal svojí modlitebnu, pověsil jsem křížek přes páky a neustále se modlím k bohu a čekám na svůj osud.

Záhadná plavbaKde žijí příběhy. Začni objevovat