The Accident Changed My Life|| LS

Kapitola 2

Louis's POV:

Po týdnu jsem se vzbudil v úplně cizí posteli a v cizím bytě. Nevěděl jsem, kde to jsem a byl jsem hrozně zmatený.

Přičichl jsem si k polštáři a hned se mi roztáhly zorničky. Ta postel voněla jako Harry Styles.

Podíval jsem se na sebe a byl jsem nahý. Tohle se mi přestává líbit. Rychle se podívám po zdrcadle a když si hi všimnu, běžím k němu, koukajíc se do něho.

,,Doprdele" zařvu, když si všimnu označení na svém krku. Začnu plakat. Takhle jsem si to vůbec nepředstavoval.

Svoje poprvé jsem si představoval úplně jinak. A hlavně jsem si ho chtěl pamatovat. Tohle jsem si vůbec nepředstavoval.

Zrovna jsem si sedal na postel plakajíc, když se otevřeli dveře od ložnice a do pokoje vešel Alfa.

,,Boo, proč pláčeš" přijde ke mně a obejme mě.
,,Jak jsi mi to mohl udělat?!" Zaječím na něj hystericky.
,,Loui, klid. Já vím, že jsem to neměl dělat, ale ono to šlo nějak samo. Ty jsi byl omega v nesnázích a já jako alfa jsem cítil se o ni postarat" tiskl mě na sebe objímajíc mě.

Hnusilo se mi to. Sklamal mě. Sice to je Harry Styles. Teď už můžu říct moje Alfa, ale tak zrada kurva bolí.

Plakal jsem. Sakra moc jsem plakal. Bolí ten pocit, že jsem byl vlastně znásilněný i když jsem nejspíš neodporoval.

,,Lásko, neplakej už" začal mi pusinkovat na krku, pak přešel na lícní kosti a nakonec na rty.

Začali jsme se líbat. Začal jsem jemně spolupracovat. Harry se usmál do polibku a začínal se mi dobývat do úst.

Vstup jsem mu povolil a on hned začal bitvu s jazyky. Líbal tak skvěle. Jeho rty jsou tak měkkoučné a jemňoučké.

Když nám začínal docházet vzduch, tak jsme se od sebe odtáhli a Harry se usmál.

Pohladil mě po tváři a usmál se na mě. Přejel mi palcem po opuchlých rtech a znovu je spojil.

Líbali jsme se celkem vášnivě a rychle. Najednou jsem ucítil jak svoje ruce přemístil na moje bedra a pak rovnou na zadek, který mi jemně zmáčkl.

Vzdychl jsem do polibku a usmál jsem se na něj.

,,Už neplakej prosím. Moc mi na tobě záleži broučku" líbal mě. Usmál jsem se nad jeho volbou slov.

Broučku? Takhle mi dlouho nikdo neřekl. Naposled máma. Máma, která je rok mrtvá. Posmutněl jsem a přitulil se do jeho hrudi.

Nahrnuli se mi slzi do očí a znovu jsem plakal.

,,Broučku proč pláčeš? Prosím, nezlob se na mě. Přece nejsem zas tak hrozný, aby se to se mnou nedalo vydržet" objímal mě.

Vytrhl jsem se mu z náruče a utekl do koupelny, kde jsem se zamkl a sednul si na zem.

Měl jsem rudé oči a klepal jsem se. Podíval jsem se po žiletce, kterou jsem našel v poličce.

Vzal jsem ji mezi prsty a přiložil si ji k zápěstí. Udělal jsem první řez a hned mi bylo líp.

Udělal jsem si ještě asi další čtyři ranky a pak jsem si to obvázal obvazem a žiletku omyl a následně uklidil zpátky do poličky.

Opláchl jsem si oči studenou vodou a vrátil se zpátky k Harrymu.

Našel jsem ho sedět smutného na posteli a když si mě všimnul, zvedl pohled a natáhl ke mně ruku.

Tu jsem rád přijal a došel k němu. Posadil si mě na klín a obejmul mě kolem pasu.

Hladil mě na boku a šeptal mi do ouška, že mě miluje. Usmál jsem se a políbil ho.

Zvednul mou ruku, že si se mnou proplete prsty, když si všimnul obinadla na mém zápěstí.

Podíval se na mě pohledem, to si ze mě děláš prdel a pak si povzdychl a obejmul mě.

,,Už to nikdy prosím nedělej" zašeptal a znovu mě políbil. Myslím, že tohle bude zajímavý život.

____________________________________________________________

Ahoj, jak se Vám líbila kapitolka? U minulé byli krásné odezvi a to mi vykouzlilo úsměv na tváři. Děkuju Vám za ně. Budu ráda, když dáte vote i komment. Všechny komentáře si čtu a pokouším se i na všechny odpovědět. Mám Vás ráda.
Vaše K.