The Accident Changed My Life|| LS

Kapitola 6

Harry's POV:

Potom, co tam na mě řval a já mu vlepil facku, pak jsem se mu následně omluvil a políbili jsme se, jsme konečně došli na tu snídani.

Dovedl jsem Louiho do mojí oblíbené cukrárny. A móžná jen tak ji vlastní moje rodina.

Myslím si, že bych Louiho mohl představit rodině. Neřekl jsem mu, že nám patří, ale tuším, že mu to nějak vadit nebude.

Tedy doufám, protože se nechci zase hádat. Nerad se hádám, protože pak musím použít Alfa hlas a tím mu ublížím.

,,Harry?" Z přemýšlení mě vytrhne líbezný hlásek mojí omegy. To je tak hezké. Mojí. Ano je moje a už mi ji nikdo nevezme.

,,Ano Loui?" Pohladil jsem ho po vláskách a usmál jsem se na něj.

,,Proč na nás ta brunetka tak kouká?" Zašeptá a ukáže na mou mamu.

Já se musím jemně zasmát. Je roztomilí. No nic. Musí se jít na věc.

,,Lásko, to je moje maminka" zašeptám mu a naznačím mamce, aby šla k nám.

Loui mě propálí pohledem, ale než stačí cokoli říct, mamka k nám přijde a sedne si.

,,Harry, zlatíčko. Dlouho jsi tu nebyl. A teď přijdeš s tímhle zlatíčkem a koukám, máš ho označeného. Teda Harry, nezmínil jsi se, že máš svou Omegu." začne rychle mluvit moje maminka a já vidím, jak Loui vykulil očka.

Jemně se zasměju a rychle se do toho vložím.

,,Maminko spomal prosím. Ano, toto  je Loui. Je to moje Omega a jsme spolu  teprve pár dní. Ano je to zlatíčko, moje zlatíčko a budu rád, když ho nebudeš takhle děsit" zasměju se, když Loui ukáže svůj krásný perličkový úsměv.

,,Dobrý den, jsem Louis Tomlinson, rád Vás poznávám, Paní Styles" usměje se a natáhne ruku k mojí mamce. Je tak slušný a hodný.

,,Oh ahoj Zlatíčko, můžu ti tak říkat ne? Ale jaký Paní Styles, tykej mi broučku. Jsem Anne" místo podání ruky ho vtáhne do objetí a nehodlá ho pustit, jak jí tak znám.

,,Jistě, že mi tak můžete říkat, Anne. " obejme ji taky. Usmívá se a moje mamka mu dá pusu na tvář.

,,Mami?" mrknu na Louiho, a posadím ji vedle sebe. Ona se zvedne a sedne si vedle Louiho. Začnou spolu o něčem mluvit a mě oba ignorují.

Začínám pociťovat žárlivost. Tak já jsem tu jediný Alfa a obě dvě Omegy na mě kašlou.

,,Loui?" Promluvím na něho a Loui mi prstem naznačí ať chvilku počkám. Pokroutím nad nima hlavu a vydám se obsluhovat, protože se u poklady začala hromadit fronta lidí a moje máma nejeví o to zájem.

Obléknu si na sebe zástěru a začnu si od lidí přijimat objednávky a platby. Za čtrvrt hodinky, mám všechny objednávky vyřízené a vrátím se za těma dvěma Omegama, které ani nepostřehli mojí nepřítomnost.

,,No to si ze mě děláte legraci" řeknu už hlasitěji.

,,Co se stalo Hazz?" Podívá se na mě moje Omega naštvaně.

,,To, že oba ignorujete a já pracoval místo mojí matinky. Já mám sice radost, že si takhle rozumíte, ale Mami, já jsem tady taky" ukážu na sebe smutně a už vidím Louiho jak se zvedá a jde ke mně.

Sedne si mi na klín a políbí mě.

,,Lásko, já se omlouvám, ale my jsme se trošku zapovídali. Já ti to pak vynahradím. A jsem si jistý, že tvoje maminka taky, že Anne?"

Tak tímhle mě dostal. Moje máma jen přikývla a pak se s omluvou zvedla a šla obsluhovat. Já jsem nám ještě objednal a očekával tedy naší objednávku.

Políbil jsem ho a pohladil na zádech. Loui se spokojeně usmál a nám už donesli jídlo.

S přáním dobré chuti jsme se do toho pustili a spokojeně se najedli.

__________________________________________________________

Ahojda, doufám, že se Vám kapitola líbila a budu ráda za každý vote a komment. Dělám to nerada, ale další kapitola bude, pokud tady na téhle kapitole budou aspoň 3 komentáře. Ráda totiž uslyším Váš názor a teď nevím jestli se Vám to tolik líbí.

All the love.

Vaše K.