Kill or love

13. díl - Sbohem Stylesi

*Harry*

  " To tě nemusí zajímat sakra. Chtěla jsi se rozloučit, to ti moc nevyšlo, teda až na ten sex, tak se seber a už se tu nikdy neukazuj, je ti to jasné?" zase jsem si postavil tu velkou zeď, která brání moje city a vždycky bude. Možná je dobře, že se tu Lucy objevila, jinak bych si to totiž neuvědomil. Neuvědomil bych si, že já budu v pohodě, jen když budu hnusný a bez citů a nebudu dělat vyjímky ani na pár vteřin.   

" Ty se niky nezměníš, že?" podívala se na mě vyčítavě. Proč sakra vyčítavě? Vždyť ona byla ta, co odešla. 

" Ne a... budu rád, když už tě nikdy neuvidím." 

" Jsi kretén Stylesi," zakroutila hlavou, otočila se a odešla.  

Zrovna mi zavibroval telefon, takže jsem ho vytáhl a odemkl. Nemohl jsem uvěřit tomu, že mě napsala. Myslel jsem, že už se nikdy neozve.

A: Harry? Nemáš náhodou něco, co patří mně?  

H: A co by to mělo být? 

A: Nedělej blbého. Vím, že jsi byl u mě v pokoji, tak mi prostě řekni, jestli jsi mi něco nevzal. 

H: Nemůžu uvěřit, že mě okrádáš o čas k vůli takové blbosti -_-

A:  Je mi u prdele, jestli tě otravuju nebo ne. Prostě mi odpověz, máš můj deník nebo ne?!

H: Nebuď laskavě sprostá! NE, nemám tvůj deník -_- 

A: Když budu chtít, tak si klidně být sprostá můžu, tak mi laskavě neříkej, co mám a nemám dělat -_-

H: Ty máš zase náladu 

A: Vůbec mě neznáš, takže nesuď, ano?! Navíc se chovám stejně jako ty! 

H: Ty by jsi měla být spíš milá, protože nebýt mě, tak nejsi ani doma. 

A: Nebýt tebe, tak jsem se k tobě ani nedostala ;) 

H: Aby ses zase nedostala zpátky ;)

A: To už budeš pořád tak příjemný?

H: Nikdy jsem nebyl jiný, takže nevím, co máš za problém

A: Někdy opravdu lituju, že jsem tě potkala -_-

H: Ty jsi fakt kráva -_- 

A: Sbohem Stylesi. 

Nechápu, že se s ní vůbec bavím, řekl jsem si přece, že se s nikým takhle bavit nebudu ne? Je stejně zvláštní, že si se mnou vůbec psala, když jsem k ní nebyl milý. Ale tak ona ke mně taky nebyla milá. To je taky divné, snad každá holka by se bála si se mnou tak psát. Nejspíš by ani neodepsala, natož aby byla stejně tvrdá jako já.

Nebudu se s ní bavit nebo něco podobného, ale k tomu deníku mně to tak nějak táhne. 

2.1.2016

Dneska byl dost příšerný den. Jeden kluk z vyššího ročníku Tyler si na mě počkal před školou a kdyby nepřišla Beth, tak mě nejspíš zbije. Nechápu, co na mně všichni mají. Jak kdyby mě nemohli nechat v klidu dýchat a nevšímat si mě, ale ne, to prostě nejde. Pořád na mě musí mít někdo blbé připomínky nebo si na mě vybíjet svou zlost. 

Kdyby to byl alespoň jeden člověk, ale proti celé partě nemám šanci. Jednou jsem to dokonce zkoušela, zkoušela jsem se bránit, ale akorát jsem to odnesla dvakrát tak. Nejhorší je vymyslet výmluvu nebo to nějak skrýt před našima. Většinou se mi to ale povede zamalovat. A když ne, přijde na řadu nějaká výmluva.