Za deset minut chůze už jsem seděla před ordinací. Byla jsem úplně sama, teda až na pořádkáře, který mě po očku sledoval.
,,Vstupte, slečno Emmo."
Ozval se pevný hlas zpoza dveří. Ani by mě nenapadlo mu vzdorovat. Pomalu jsem vklouzla do ordinace. Na židli za stolem seděla malinká žena středního věku. Měla zrzavé, krátké vlasy sepnuté v drdolu a dívala se přímo na mě zvláštním, zkoumavým pohledem.
,,Posaď se," řekla s úsměvem.
Posadila jsem se do moderního bílého křesla Nechápu, proč jsem tady. Ani proč je tady ona... Začala jsem vymýšlet jak z ní nenápadně dostanu nějaké informace, ale najednou mě vyrušilo lusknutí prsty.
,, Promiňte zamyslela jsem se."
,,To jsem poznala. Takže, Em. Můžu ti tak říkat?" řečnicky se zeptala a pokračovala. :,, Začneme."
Nelíbilo se mi, že mi řekla Em, ale i kdyby mi říkala třeba osle s lidskou tváří tak s tím nic nenadělám. Jsou tu pravidla... i když stupidní, ale dodržovat je musím.
,,Takže, nevím jak jste to měli s doktorem Wellem, ale Já bych začala tím, že ti položím pár otázek ohledně vás a vašeho zdraví."
,,Klidně. Je to na vás,"řekla jsem.
,,Dobře. Takže Em. Co Tvé výsledky ve fyzických testech? Jsi Dobrá ?"
,, Jak v čem. Dobrá je asi moc silné slovo."
Doktorka se dívala do papírů před sebou. Měla ve tváři zvláštní, nečitelný výraz. Nemám ráda, když nevím co druhý cítí.
,, Hmm. Nevím jestli z tebe mluví skromnost, nebo hloupost, Em. Ve fyzických testech jsi jedna z nejlepších. Nemáš se zač stydět."
Už mi to nedalo a musela jsem se zeptat.
,,Proč se mě ptáte na něco, na co znáte odpověď? Nechápu to."
,,Myslím, že ty tady nejsi na to, aby jsi pokládala otázky. Ale pro tvůj klid, má práce je tě co nejlépe vyšetřit a to dělám, tak mě nech laskavě pracovat."
Její tón hlasu mě donutil mlčet. Zaryla jsem prsty do křesla. Proč tady jsem sakra? Dělala jsem si srandu, když jsem řekla, že jdu na výslech. Ted si tak ale opravdu připadám. Idiotské otázky neznaly konce a Já tam seděla Dobré dvě hodiny.
,,Tak teď to hlavní."
Řekla s nepopsatelným výrazem a dala přede mě papír, který byl popsaný od shora až dolů. Co to má zase být?!
,,Co to je?"
,,Smlouva," řekla a když viděla, že na ni nechápavě koukám pokračovala:
,,Je to smlouva o mlčenlivosti."
O čem bych měla mlčet? ! Je to tady celé postavené na hlavu nebo co?
,,Proč bych to měla podepsat?"
,,Potřebujeme nechat některé informace jak se říká pod pokličkou."
,,Jaké informace?"
,,Přísně tajné. Promiň víc ti neřeknu dokud to nepodepíšeš. Dáme ti čas na rozmýšlení. Pokud se rozhodneš podepsat uvidíme se zítra, pokud ne tak se asi vidíme naposled. Ráda jsem tě poznala, Emmo. "
Myslím, že jsem v tu chvíli vypadala jako blázen, protože jsem civěla před sebe na papír s vytřeštěnýma očima. Co se to teď stalo? Vůbec to nechápu. Proč by vedení mělo nějaké tajnosti?
,,Je čas jít."
Ozval se mi za zády hrubý hlas a něco mě chytlo za loket. Moc jsem to po pravdě nevnímala a jen jsem šla s tím. K mému překvapení jsem došla k pokoji. Udiveně jsem vzhlédla k pořádkáři. On mě jen postrčil ke dveřím a odešel. Vešla jsem dovnitř a lehla si na postel. Musím si to ujasnit. Vedení chce abych podepsala smlouvu o mlčenlivosti bez jakéhokoliv důvodu. Teda aspoň mi žádný neřekli.Teda vlastně jo řekli,že chtějí abych utajené informace zůstaly utajeny, ale co by chtěli tajit. Jedno z pravidel tajnosti zakazuje. Panuje tu spravedlivost. .. aspoň jsem si to teda myslela.
Postavila jsem se na nohy a přešla k počítači,abych se Podívala na rozvrh. ŽÁDNÉ PLÁNY. Bylo to divné,už přes rok jsem neměla nic, ale den volna ještě nikdy nikomu neublížil. Dnes v noci jsem toho moc nenaspala,tak jsem si šla lehnout. Vypla jsem všechnu elektroniku a zavřela oči.
...
Nejspíš jsem spala dlouho, protože jsem se probudila už za tmy. 23:03
Spala jsem asi sedm hodin. Nestihla jsem večeři a umírám hlady. Vešla jsem do obýváku, ve kterém je menší lednička a vzala jsem si jogurt. Sedla jsem si na sedačku a pustila telku. Zrovna tam hrál nějakej doják, ale mně to nevadilo. Byla jsem tak rozespalá, že i kdyby tam hráli třeba winx tak budu koukat. Byl to tipickej film o krásné holce a krásném klukovi a o tom jak se do sebe ti dva zamilují. Při závěrečných titulcích se najednou ozvalo otevírání dveří.
,, Ahoj," řekla Jessica s úsměvem a žuchla sebou vedle mě na gauč.
,,Ahoj, myslela jsem, že už spíš."
S Jessicou jsme spolubydlící už dlouho. Nikdy nechodí spát dřív než v jedenáct, ale v úterý má náročný program, a proto chodí spát dřív.
,,Vůbec! Byla jsem s Derekem. " řekla a kulišácky se na mě usmála.
,,Co ten úsměv Jess. Já to viděla. Co mezi vámi je?" dychtivě jsem se jí zeptala.
,, Asi spolu chodíme." řekla s takovým zvláštním přízvukem na konci. ,,Hodně jsme se za poslední týdny sblížili. Přidělili nás k sobě do dvojice na sportovní přípravu. No a včera jsme se na tréninku hrozně bavili. Dělali blbosti a tak. No a když jsem dneska vyšla z tělocvičny chytil mě za loket, přitiskl ke stěně a začal mě líbat. "
Nedokážu si je spolu představit, i když poslední dobou se k sobě měli to je pravda.
,,No nevím co k tomu říct. Přeji ti to zlato." usmála jsem se na ni a obejmuly jsme se.
,, Jaktože jsi vzhůru ty? Už je docela pozdě. " Zeptala se
,, Měla jsem strašný hlad. Znáš mě s kručícím břichem neusnu."
,,Ty poslední dobou nespíš vůbec. Vidím to na tobě ty kruhy pod očima, málo energie. Co se děje? "
Můžu ji říct jenom o snech... ale tak ráda bych jí řekla všechno. O doktorce o smlouvě o všem.
,,Nic...jen špatný sny." dopověděla jsem a usmála jsem se. Dalo mi práci, aby to vypadalo aspoň trochu věrohodně. Sice to vypadalo, že Jess něco tuší, řekla ale jen: ,,Jdi si lehnout. Zítra si o tom všem řeknem."
Ani se na mě nepodívala a zavřela za sebou dveře svého pokoje. Kdyby věděla,že jsem teď sedm hodin prospala asi by mě neposlala do postele, i když možná jo. Je až moc starostlivá. Mám ji ráda.
...
Asi po dalších dvou romantických filmech jsem si uvědomila, že bych si měla přečíst tu smlouvu. Vstala jsem a došla pro ni. Přiznám se, byla jsem trochu zklamaná, když jsem si přečetla jenom kecy o tom jak tuto smlouvu nesmím porušit atd...
Ale asi po 15 minutách přemýšlení jsem dospěla k rozhodnutí. Podepíšu.
S touhle kapitolou jsem se dost nadřela, a i přes to to není přesně podle mých představ. No doufám, že se vám líbila. Komenty i Voty mě strašně potěší. 😙😇
