Jednou každý zažije lásku

Nezvaní host

Jdu si dolů pro pití. A lišce jsem rozkázala počkat v pokoji. Náhle jsem uslyšela neznámí hlas. A pak rozbít okno. Stála jsem na místě. Přede mnou se objevila postava v černé mikině. Když si mě ta postava všimla zůstala nehybně stát. Nikdo neví že jsme démoni. Tak se nedivím že se nebojí malé holky. Zamračil se a rychle mě uhodil. Spadla jsem na zem. Začal se smát. Ale já jsem démon ne? Moje oči se změnili a on si toho všiml a zůstal stát jak tvrdé Y.

Nao se náhle objevil za ním. 

Když se postava otočila Nao ho odstrčil a klekl si ke mě. V tu dobu jsem viděla jeho oči. Teda jen jedno oko. To druhé vyděl neznámí. On je taky démon? No jo! On vlastně říkal že je liščí démon!

Chtěl utéct ale uklouzl na ledě. Který vytvořila Kyoko když udělala jeden krok. Byla jiná. Neměla ani brýle. To je její pravá podoba? Brácha samo sebou tak jen sedí a dívá se. A taky... dělá mi chutě.

,,Jednou si jsem přišel... A už se odtud nedostaneš." Zašeptá Kyoko ledovým hlasem. Postava začne couvat až narazí na Yumi. Chytne ji a ke krku ji přiloží nůž.

,,Jeden pohyb a bude mrtvá!" Řekne sebejistě. Ale Yumi se změní oči a zmizí. Postava se dívá tam kde ji před chvílí držel a divím se že se nepočůrá. Otočí se a běží po schodech nahoru. Zastaví ho obří kostra. Yumi. Dokáže změnit podobu na kostru.

Kostra vezme do rukou postavu a ukousne ji hlavu. A pak si dá do pusy zbytek těla. Na místě kde byla před chvílí kostra se objevila Yumi. Nao si ke mě klekl a chytl do rukou mou bolavou nohu. Usměje se na mě.

,,Děkuji." Pošeptám.

,,Neděkuj." Usměje se a věnuje mé noze polibek.

,,To já děkuji že jsi tu se mnou." Jeho úsměv se rozšíří. Já se taky usměji. 

,,Neděkuj." Zasmála jsem se.