Byly to dva měsíce po Danově smrti. Začínalo jaro a vše se tvářilo celkem přívětivě. Vztahy se lepšily. Na Felixe zůstala jen jedna velká zacelená jizva, Enormica se asi trochu naštvala z mých názorů a pocitů, ze kterých jsem se tehdy vypisovala a Susan začala zase normálně žít a to i bez Majka. U Lariena proběhlo malé tornádo vzteku a vážnosti, ale zase rychle zmizelo. Vše bylo klidné, ale i tak jsem se zase zašila do kouta a brečela.
Stalo něco nečekaného...
Slovíčko "rakovina" jsem neslyšela dlouho a doufala jsem, že taky pěkně dlouho neuslyším... Dokud se nerozsvítil display mobilu.
Dostala jsem rakovinu...
Podívám se na jméno odesílatele...
Ano, byla to Susan.
ČTEŠ
(D)Otazník
Historia CortaNikdy jsem nenarazila na smrt kvůli rakovině. Nikdy jsem nezažila tak těžký rozchod s přítelem a pak se to obojí stane v jeden čas....
