Červená barva

521 38 1
                                    

O měsíc později:

Rozeběhl jsem se a naznačil ránu pěstí do obličeje, ale uhnul jsem a nechal Kura, ať si s tou holkou zápasí po svém. Chlapy z gangu stali hned za mnou a sledovali tu podívanou. Když Kuro dokončil svoji praci, přišel ke mě a vyžadoval si pohlazení. Za tu dobu jsme se docela sblížili. Pohladil jsem ho po hlavě za dobré odvedenou práci.

,,Docela poslušné zvířátko, jak dlouho ho už máš??" uslyšel jsem vedle sebe něčí hlas.

Otočil jsem se a spatřil toho kluka, co mě málem před měsícem zabil. Rychle jsem se vzpamatoval a odpověděl mu na otázku.

,,Mám ho měsíc."

,,To je skvělé jaký vztah jste si mezi sebou vybudovali za tak krátkou chvíli. Jo a mimochodem já jsem Okami Shiro. A ty??" řekl a chtěl pohladit Kura, ale ten jen uhnul hlavou a naznačil, že nechce aby ho hladil.

,,Já jsem Kyuke Kuro." řekl jsem nepříjemným hlasem.

Ten muž se mi opravdu nelíbil! Najednou se otočil a zamýřil pryč. Nemohl jsem stále vztřebat to, co se stalo. Jen jsem se za ním díval a nevěděl, co na to říct. Co si to o sobě sakra myslí? Nakonec jsem se jen otočil a beze slova odešel. Gang mě následoval bez sebemenší poznámky k tomu, co se stalo. Netrvalo dlouho a my potkali skupinu chlapů. Vypadali sice drsně, ale myslím si, že schopní by ničeho nebyli. Najednou se zastavily přímo před námi.
,,Ale ale, nová holoubata??!" řekl jeden z mužů, co stál úplně vepředu.
Nijak jsem na jeho poznámku nereagoval a šel dál. Když jsem procházel kolem jejich šéfa, chytil mě za paži a stáhl zpátky.
,,Kam si myslíte že jdete??!!" řekl nepříjemným hlasem.
Nic jsem neříkal, jen jsem tam tak chvíli stál a nic nedělal. Napřáhl jsem se a dal mu pěstí.
,,Nemakej na mě!" řekl jsem klidně a zamířil pryč.
Uslyšel jsem, jak někdo nabíjí střelnou zbraň. Nestihnul jsem ani zareagovat a první výstřel byl tu. Já myslel, že se zde střelné zbraně používat nesmí! No to jsem si mohl vážně jen myslet. Všichni jsme se instinktivně skrčili. Na nic jsem nečekal a dal jsem rokaz k útoku. Rvačka tedy začala. Prvních pár borců šlo rychle k zemi, ale ti další už byli větší oříšek. Uslyšel jsem za sebou střelbu. Teď jsem se nemohl otočit, protože bych dostal ještě víc do držky. Než jsem ale stihl vyřešit chlapa přede mnou, zazněly už další výstřely. Nechtěl jsem věřit tomu, co se tady dělo. Jestli je opravdu zabili, jestli.... Kuro se najednou objevil vedle mě. Podíval se na mě a jako by mrkl. Jako by to měll být v pořádku, jako by se nic nedělo. Po dlouhé době ustal rachot, střelba, úplně všechno a já se konečně odvážil otočit. Pohled se mi naskytl na krvavou scénu. Začal jsem se klepat. Bylo po všem. Můj gang, moji přátelé, všechno bylo pryč. Jen já a černý panter zvaný Kuro vedle mě. Padl jsem na kolena. Co teď budu dělat? Bez mého gangu jsem nemohl přežít. Nevím, co mám dělat, nevím kam mám jít. Najednou se přede mnou objevil bílí pes. Byl stejně velký, jako můj panter, a za ním se objevil Okami.

Povinnost šéfa ganguKde žijí příběhy. Začni objevovat