Zabijáci DOKONČENO

Nepřítel?

Altaïr

Ten podělanej parchant! Ještě než ho podříznu, musím najít Marco. Ale jak jí mám najít? Do prdele! Nadával jsem si asi minutu a přemýšlel jsem kde asi je.
Najednou se v jednom vchodu objevila Marco. Nenápadně jsem k ní zezadu došel. Dal jsem jí jednu ruku přes pusu, aby nezačala křičet a druhou rukou jsem jí zablokoval ruce aby mě nebodla. Stáhl jsem ji do stínu.

,,Marco to jsem já. Altaïr." zašeptal jsem jí do ucha. Pustil jsem jí. Ona se rychle ke mě otočila čelem a přiložila mi nůž ke krku. Jakmile zjistila, že jsem to opravdu já, doslova na mě skočila. Začal jsem jí líbat. Natlačil jsem jí na zeď a stále jsem jí líbal. Ona mi dala své ruce kolem krku a tiskla si mě na sebe ještě víc. Asi po 5 minutách jsme se na sebe udýchaně hleděli.

,,Altaïre co tu děláš?"zeptala se mě.

,,Přišel jsem si pro tebe a pro Garniera."odpověděl jsem jí.

,,Pro Garniera?".

,,Dostal jsem za úkol ukončit jeho život."řekl jsem a pustil jí. Rozešel jsem se ke dveřím do jeho dílny utrpení.

Marco

Hleděla jsem na odcházejícího Altaïra.

,,A co mám dělat já?"zeptala jsem se natěšeně.

,,Ty jdi na ústřednu."řekl a ukázal na východ z pevnosti.

,,Ne chci ti pomoct!"řekla jsem.

,,Ne. Odejdi. Je to moc nebezpečné. Kdyby se ti něco stalo tak bych si to neodpustil."řekl. Došel ke mě a políbil mě na čelo.

,,Jdi. Prosím."řekl naposled a už kráčel pryč. Ale já nemohla odejít. Altaïr se nesmí dozvědět pravdu. Asi by ho to velmi ranilo.
Jenže než jsem se si to vše promyslela, tak se v budově ozval křik.

Altaïr

Zabodl jsem skrytou čepel do krku Garniera a hned jsme se ocitly v bílé krajině.

,,Proč jsi si přišel pro mě? Co zlého jsem provedl?"zeptal se mě.

,,Protože přinášíš utrpení. Utrpení nevinných lidí.".

,,To není utrpení. Vytvářím z nich nové lidi. Lidi kteří budou stát v čele armády.".

,,Jaké armády?".

,,Jsi využívaný a ani o tom nevíš. Ze dvou stran. Jedna strana tě využívá k vlastním účelům a ta druhá strana tě využívá k úkrytu. Skrývá se ve tvém stínu.".

,,Kdo to je?".

,,Muž a žena. Chtějí tě jen využít a pak se tě zbaví. Být tebou jsem na pozoru. Nepřítel se nachází blízko tebe.".

,,Blízko mě. Jsou to as..."zarazil jsem se. Jenže to už jsem se objevil v realitě. Ozval se křik a všichni stráže se na mě zaměřily.
Vylezl jsem na dřevěné trámy a dostal jsem se až ven na nádvoří. Jenže tam stála Marco a okolo ní se připravovali k útoku templáři. Teď jsem se zamýšlel nad slovy Garniera. Je možné že mluvil o Marco? Že by Marco byla Asáj?
Teď jsem nevěděl jestli mám odejít nebo zachránit život nepříteli.