„Sice je v pořádku, ale měli bychom si ji tu nechat, ale jestli musíte jet, tak vás musíme pustit." řekl doktor, po dvou dnech, a usmál se na skupinu. Já stále ležela v posteli a sledovala jsem scénu z polohy posluchače.
„To si pište že musíme jet, ale jestli ji budete potřebovat nějak vyšetřit, tak můžeme ještě nějaký ten den počkat." Odvětil s povzdechem Euret, který se ujmul vedení party.
„Žádné vyšetření již udělat nepotřebujeme, klidně můžete jet." Usmál se doktor. „ Jenom, jestli byste chtěli být přesvědčeni, že je naprosto v pořádku, tak by jsme si ji tu ještě chvilku nechali, asi den až pět dní."
„ Taky se musíme řídit podle Kat, jen ona ví, jestli je doopravdy v pořádku." Rozhodl Denui, a všichni se na mě otočili.
„Já se cítím dobře, dokonce si myslím, že zvládnu i vstát z postele." Rychle jsem se posadila, ale vzápětí jsem opět spadla na polštář.
,,Pomalu." Staral se Euret a přiskočil ke mně. ,,Nebo si ještě něco uděláš!" Pomohl mi si pomalu sednout, a pak i se postavit. Jenže jsem se neudržela, cítila jsem se jako novorozenec, který ještě nemá odhadnutou tíhu těla na nohy. Pokusila jsem se, za pomoci všech, se znovu postavit, tentokrát to višlo, i když jsm měla dosti vratké nohy.
„Děkuji." Poděkovala jsem všem, ale radši jsem se ještě držela Eureta.
Nakonec se rozhodlo, že si v nemocnici pobudu do té doby, než se nenaučím pořádně stát, a chodit, sama na svých nohou. Naštěstí to trvalo jen dva dny.
ČTEŠ
Vlčí Vyvolená
WerewolfMladá Kat se dozví o svém úkolu. Uteče, uteče i na jiný kontinent, ale její stopy vedou zpět. Bude to hladké cestování? Ovšem, že ne.
