Probudila jsem se v malinké komůrce, kde byla jen postel a lampička. Dveře tam sice byly, ale jen na kód. Pak jsem si všimla malé myšky, která si to rázovala směrem k malinké dírce. Zvedla jsem tu myšku, a všimla jsem si, že má na nožce přiďelaný papírek. Stálo tam:
Samio, jestli jsi to ty, tak prosím odepiš. Kde jsi? Prohledali jsme celé město. Řekni pak té myšce, aby ten papírek donesla k Euretovi, ať se děje co se děje.
Našla jsem si starší inkoust, a brko přiletělo z venku okénkem. Začala jsem psát :
Eurete, nevím kde to jsem, vím jenom, že je to malinké. Šla jsem se schovat, jak jsi mi řekl a objevil se tam nějaký muž. Mluvil na mne, já se otočila a někdo mě praštil. Když jsem se probudila, byla jsem tady. Zasunula jsem ten papírek myšce do kapsičky a jakmile prolezla dírkou, objevil se v těch dveřích muž. Odvedl
mě do velké místnosti. Uprostřed stál trůn, a v něm byl ten muž, který se se mnou bavil tam v té uličce.
,, Vítám tě, tak dlouho jsi spala. Ale už jsi vstala. A tak si tě mobu zblízka prohlédnout. Jsi tak krásná, skoro hřích tě poškodit. " přistoupil ke mně, odhrnul mi vlasy z krku, a zakousl se. Nevysával mě však, on mě napouštěl upířími jedy. Cítila jsem, jak se mi tělo plní tou tekutinou, a zároveň i novou silou. Jakmile jsem se začala vzpamatovávat z původního šoku, odtáhl se. Začala jsem se měnit, jakmile jsem byla celkově změněná, poslali mě pryč, utíkala jsem co mi nohy stačily. Na mou skupinu jsem narazila u jedné hospody. Byla jsem ráda, ale zároveň jsem věděla, že to bude čím dál těžší.
ČTEŠ
Vlčí Vyvolená
Kurt AdamMladá Kat se dozví o svém úkolu. Uteče, uteče i na jiný kontinent, ale její stopy vedou zpět. Bude to hladké cestování? Ovšem, že ne.
