36.

131 17 2
                                    

Nevím jak jsi to dokázal, ale tobě se konečně podařilo mě donést až k sobě domů.

Obvázal jsi mi můj "zraněný" kotník a já si všimla, že je u nich doma moc ticho, ani mámě neoznámil, že přišel, co se tu děje? Neříkejte mi, že se zdrželi v práci o tři hodiny dýl. Správně pořád si pamatuji jak jsi mi jeden večer vyprávěl, že se tví rodiče vrací okolo tří domů, protože s ním chtějí trávit čas a taky prý pak pracují z domu. Vždy jsi mi o nich moc rád vyprávěl, tvoje historky mě vždy dokázaly rozesmát. Vždy jsi se u toho tvářil tak zasněně a někdy se mi i zdálo, že přeháníš, ale nechala jsme to bezpovšimnutí, protože jsem ti věřila.

MischanceKde žijí příběhy. Začni objevovat