12.

145 20 0
                                    

Jenže když se to stalo jen si se začal smát.

,,dlužíš mi vypranou košili" povzdechla jsem si.
,,promiň, já se omlouvám já ti ji vyperu,nebo koupím novou a-" ale ty jsi mě zastavil v mém zběsilém omlouvání.

,,asi tě doprovodím domů, protože moje košile bude dneska večer čistá" zasmál si se, ale já se styděla. Dělal sis z toho srandu, ale mě do smíchu nebylo, pomohla jsem ti vstát a po škole jsme šli spolu k nám.

A tak jsi se k nám pozval. Tak jako jsi to do minulého měsíce dělával pořád.

MischanceKde žijí příběhy. Začni objevovat