Family Tree (Loki FF, CZ)

Přece jen máme něco společného

,,Někam tě vezmu Sofie."

,,Mám se bát?" zeptala se opatrně, usmál jsem se.

,,Ne, neboj se."

,,Tak dobře." popoběhla aby mi stačila a přidala do kroku. Zavedl jsem jí do jejího nového ateliéru. Rozzářily se jí oči, takovouhle jsem jí ještě neviděl, ale líbí se mi taková. Otočila se na mě a usmála se.

,,Jak jsi to udělal?"

,,To je tajemství Sofie." řekl jsem jí, rozesmála se.

,,Je tu všechno." usmála se, její malby i kresby jsou nádherné, musím uznat že má talent. Nepřestane mě překvapovat.

,,Kdyby tu nebyla pozice únosce a oběť, objala bych tě." zasmála se mým směrem Sofie, už dlouho se nikdo nechoval tak jako ona, ne ke mě. Nebála se mě, smála se, a má rebelského ducha. Není svatá, ale přitom je to úžasná osobnost. Jsem zvědav čím mě překvapí příště.

SOFIE

Začínala jsem si myslet že je trochu klidnější. Večer jsem malovala, když jsem zaslechla dusot kopyt. Vyběhla jsem ven a viděla Lokiho koně. Byl zraněný, splašený a otěže byly roztržené. Chytila jsem ho za uzdu a schytala kopanec pod žebra. Bolelo to, ale musím ho uklidnit.

,,Klid chlapče, kde máš pána?" zeptala jsem se ho, jakmile se uklidnil, stráže ho odvedly do stájí a ošetřily. Já si mezitím strojila koně, přišel Thor.

,,Kam jedeš?" zeptal se mě, měl strach.

,,Najít ho, ta krev nebyla jen toho koně."

,,Neznáš to tady, ztratíš se." namítl, inteligent.

,,Najdu ho Thore, nezabráníš mi v tom." trvala jsem si na svém, jakmile jsem měla koně nastrojeného, jela jsem pryč. Vedly mě stopy kopyt. Projížděla jsem lesem, ale potom jsem ztratila stopu. Jela jsem tak jak jsem to cítila, jako kdybych věděla kde bude. Skláněl se nad ním velký ledový obr, měl ho pod palcem.

,,Hej, copak nevíš že na menší se nedovoluje?" vyjela jsem na něj, oba se na mě podívaly.

,,Raději zmiz děvče, nerad bych ublížil i tobě."

,,To já ublížím tobě ty tupá zrůdo." zavrčela jsem na něj, sáhl na mě a byl překvapený že se nic nestalo. Zasmála jsem se a poslala na něj oheň. Loki se mezitím postavil na nohy, přešel ke mě a usmál se. Nevím co má v plánu, ale asi něco velkého.

,,Nepokloníš se tvé královně?"

,,Malé holce nikdy. Jsi naivní chlapče."

,,Co mu uděláme Sigyn?" otočil se na mě, už to chápu. Ďábelsky jsem se usmála.

,,Oheň se mi zamlouvá, ale spoutáme ho nejdřív kořeny stromů." přidala jsem se do té jeho hry. Nevím kdo to byl, ale uvěřil nám.

,,To nemůže být pravda, postaral jsem se o to aby jsi zmizela z Asgardu. Jak jsi se vrátila zpátky?" ptal se, to on?

,,Přivedl mě Loki, máme spolu dohodu, ale s tebou žádnou nemám, takže si můžu dělat co chci. Nemám pravdu?" otočila jsem se na něj, Loki nadšeně přikývl.

,,Jsi můj syn, jak jí to můžeš dovolit?!"

,,Nejsem jako ty." zavrčel Loki, zranila jsem ho, ale nezabila ho. Byl mimo. Loki vyskočil do sedla...hele!

,,Pokud se nemýlím, já přijela pro tebe."

,,Dělej nebo jdeš pěšky." namítl a natáhl ruku. Přijala jsem jí a on mě vyhoupl za něj.

,,Ignorante." řekla jsem mu, zasmál se.

,,Drž se, ne že někde spadneš."

,,Já? Nikdy." odsekla jsem a chytila se ho kolem pasu. Zjevně nebyl zvyklý, protože to nečekal. Když jsme se vrátily zpátky, byla venku ta žena a Thor. Z toho bude průšvih. Loki mi pomohl dolů a podíval se na mě.

,,Neříkej jim že tu byl Laufey."

,,Neboj se, neřeknu." usmála jsem se na něj, přikývl a vedl koně do stáje. Držela jsem se plánu, Thora zajímalo co se stalo, a kde jsem byla tak dlouho.

,,Někdo mě srazil z koně, když jsem přišla k sobě, na koni seděl Loki a někdo utíkal." lhala jsem jako když tiskne, Thor mi nevěřil, právem. Moc dobře věděl že budu Lokiho krýt. Když jsem šla do ložnice, odchytl si mě, jak nečekané.

,,Proč jsi lhala? A zrovna matce."

,,Myslím že ti do toho nic není." řekla jsem, akorát přicházel Loki.

,,Nech Sofii na pokoji."

,,To ty jí nech. Unesl jsi jí, a ještě ti má pomáhat žehlit tvoje problémy? Chceš jí využít aby jsi se dostal k moci. Využiješ jí a zabiješ." říkal Thor, o krok jsem ustoupila a Loki dal ruku přede mě. Bránil mě, dokonce i před vlastním bratrem.

,,Dej ruce pryč Thore."

,,Sofie, vzpamatuj se. On ti nepomůže když půjde do tuhého." verboval mě na svou stranu.

,,Říkám ti Thore, drž se od Sofie dál." řekl Loki, oba jsme odešly. Měl nervy v kýblu.

,,To chce klid."

,,Klid? Verbuje tě k té svojí partě slečinek a já mám být klidný?!" rozčiloval se, poprvé jsem se ho lekla, dovolím si říct že i bála.

,,Já nejsem lehce ovlivnitelný člověk, ale nikdy, už nikdy na mě křičet nebudeš." varovala jsem ho a šla si po svém.

LOKI

Nechtěl jsem na ní být takový, viděl jsem že se mě lekla. Bála se mě, poprvé za tu dobu co je tady se mě bála. Nechci aby se mě bála, obzvlášť ne Sofie. Našel jsem jí u koní. Seděla na balíku sena v boxu koně, na kterém jezdí.

,,Co to ledový pako myslelo tím, že jsi jeho syn?" zeptala se mě aniž by se na mě podívala, čekal jsem otázku tohoto typu, ale ne tak brzo.

,,Ukážu ti to." povolil jsem, stejně by to ze mě jednou dostala. Sedl jsem si k ní, přiložil jí ruce ke spánkům a ukázal jsem jí co chtěla vědět. Odejde, jako každá.

,,Přece jen máme něco společného." zasmála se místo obvyklého křiku Sofie.

,,Co? Snad jsi si nemyslel že tě budu mít za zrůdu nebo tak...počkat, ty jsi si to myslel že jo? Jestli řekneš že jo, vážně tě podpálím." vyhrožovala mi, musel jsem se usmát.

,,Tak to mě budeš muset podpálit." řekl jsem jí, zamračila se na mě.

,,Doufám že víš že Thor nemluvil pravdu."

,,Vím, poznám když mi lžeš, když lžeš všeobecně." usmála se, četla ve mě jako v knize. To před ní nedokázal ještě nikdo, dokonce ani matka. To všechno ona. Nevím jak to dělá, ale je to ona. Prostě ve mě probudila něco, co jsem považoval dávno za mrtvé...city.

,,Chceš se projet?" zeptal jsem se jí, nadšeně přikývla.

,,Ale jen na chvíli." dodala, za tu chvíli co tu je se naučila jezdit. A to je jen začátek, mám v plánu jí naučit všechno, co umím já. Udělám z ní bohyni, před kterou se budou všichni klanět. Bude z ní něco víc než jen bohyně, donutí Laufeye odejít. Je milá, hodná, ale také ďábelská, lstivá a pomstychtivá. A jelikož je dobrá manipulátorka, takže její učení bude účinější. Vím že toho hodně dokáže.