"Proč musíme dělat ples?" zeptala jsem se otráveně mámi, která seděla v křesle a sledovala komornou jak mi upravuje šaty.
"Aby ses dostala na jiné myšlenky, zlato," odpověděla. "Jsi doma už týden a co děláš? Jen ležíš v posteli," stoupla si a došla ke mě. "Vím jak se cítíš a vím jak to bolí," začala máma
"Nevíš nic!" vykřikla jsem až sebou komorná ucukla. "Vůbec nic nevíš," zašeptala jsem. Chytla jsem si sukni šatů a rozběhla se pryč z komnaty. Seběhla jsem do haly a vyběhla do zahrad. Zastavila jsem se, protože jsem v dálce spatřila Harmony a Bennyho. Vypadali tak nádherně. Ona se na něho dívala s očima plnými lásky a on trochu zmateně.. Zmatený svými pocity. Chtěla jsem zmizet dřív než si mě všimnou, ale Benny se koukl mým směrem. Něco zašeptal Harmony a ta přikývla. Potom se vydali ke mě.
"Scar," usmála se na mě Harmony. "Jak se máš?"
"Dobře," odpověděla jsem. "Nechtěla jsem rušit. Radši půjdu," pousmála jsem se, ale Benny mě držel za ruku.
"Nikam nepůjdeš," řekl s úsměvem. "Zrovna jsme s Harmony chtěli jít kouknout na film. Pojď s námi," navrhl mi, ale zakroutila jsem hlavou.
"Nemám náladu," zašeptala jsem a objala Benny. "Užijte si to," potom jsem se vydala k jezírku. Sukně, která nebyla dokončená se mi motala pod nohama. a jeden rukáv mi roztrhlý. Vlastně jsem musela vypadat otřesně celkově. Mé vlasy museli být do všech stran a na nohách jsem neměla ani boty. Posadila jsem se na lavičku a skrčila nohy pod sebe a dívala se na slunce.
"Nesnáším ten pocit, že se budu muset tvářit šťastně," řekla jsem Bennymu, který ležel na mé posteli a pozoroval mě.
"To po tobě nikdo nechce," namítl Benny. Přidušeně jsem se zasmála.
"Ale chce," zašeptala jsem a spravila si pramínek vlasů, které mi vypadli z drdolů. "Máma mi nedá pokoj do té doby, než bude přesvědčená že jsem naprosto v pořádku," vysvětlila jsem. "Ale nejsem si jistá, kdy to bude."
"Kdyby si měla možnost pozvat ho, udělala by si to?" zeptal se Benny a postavil se. Nechápavě jsme se na něho podívala.
"Asi ano," přikývla jsem opatrně.
"A co když ti řeknu, že jsem to udělal za tebe?" usmál se. Sledovala jsem jeho tvář a čekala nějaký náznak toho, že si ze mě dělá legraci. Ale nic jsem nenašla.
"To jsi neuděl," zakroutila jsem hlavou. Benny se potichu zasmál a roztáhl ruce. Rozběhla jsem se do jeho náruče a silně ho objala. Zasmála jsem se mu do krku a Benny se mnou zatočil. "Děkuju, děkuju," šeptala jsem stále dokola. "Je tady?" koukla jsem se na něho.
"Ano," přikývl. "A nepřijel sám. Dovezl si svoji sestru a kamarády," pokrčil Benny rameny. "Máma to neví, takže možná dostane mrtvici-" zasmál se. "Ale myslím si, že když tě uvidí, že se konečně usmíváš," pohladil mě po tváři. "Bude šťastná."
"On je tady," zašeptala jsem znovu. "Jak vypadám?" zeptala jsem se a otočila se před Bennym. Ten jen pobaveně zakroutil hlavou.
"Nádherně," řekl. "A jestli to neuvidí tak si tě nezaslouží," připomněl. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Aaron byl tady. V paláci. Možná dokonce v komnatě na tomto poschodí. "Měli bychom jít," usmál se Benny. Přikývla jsem a zachytila se za jeho paži. Vyšli jsme z mé komnaty a stráže se nám po cestě ukláněli. Před vchodem do hlavní síně jsem se zastavila. Benny se na mě zmateně podíval.
"Co když se mnou nebude chtít mluvit?" zeptala jsem se potichu.
"Kdyby nechtěl tak sem nejezdí," pohladil mě po tváři. "Bude to dobré. Jsem tam s tebou," usmál se. Úsměv jsem mu oplatila a Benny otevřel dveře. Společně jsme vešli a všicni se podívali naším směrem. Uklonili jsme se a každý jsme šli z jedné strany schodiště. Sešli jsme dolů, kde čekala Harmony. Benny jí políbil na obě tváře.
Rozhlídla jsem se a hledala jeho blonďaté vlasy. A najednou jsem ho spatřila. Díval se přímo na mě a poslouchal něco co mu Lili říkala. Sklopila jsem pohled na zem a bezeslova se uklonila. Když jsem se na něho potom koukla, usmíval se a pomalu se vydal ke mě. Nic kolem mě už neeexistovalo.
"Ahoj," zašeptal, když došel až ke mě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
