Je libo parkour? (Upravuje se)

Kapitola 10

Jakmile jsem se probudila tak jsem měla každodenní rutinu. Sprcha, rozčesat vlasy, namalovat se a obléct si oblečení.

Až jsem se vším zkončila tak jsem šla na snídani. Samozřejmě jsem byla jako poslední opět. Šla jsem na bar kde bylo všechno co jsme si mohli vybrat od rohlíku, chlebů a všeho dalšího až k místnímu jídlu. Vzala jsem si jablko a müsli s mlékem.

Když jsem si sedala tak se Ben ke mě nahnul a zašeptal ,,co je dneska na programu?" ,,Chtěla jsem do města a doufám že Lil půjde semnou no a vy chlapi můžete být buď u moře nebo u bázénu alebo si něco vymyslíte že?" odpověděla pohotově mamka a mrkla na mě.

Zavýskala jsem jako malá holka které rodiče dovolili čokoládu. Jen abyste mě pochopily ještě včera večer jsem mamce řekla jestli by jsme dneska nešli do města nakupovat tak jak to dcery se svýma maminkami dělávají.

Netrvalo dlouho a my už byli ta cestě do města. Šly jsme pěšky jelikož město je od hotelu 15 minut. Byli jsme tam v cuku letu. Hned jsem mamku zatáhla do prvního obchodu co jsem viděla.

Byli tu hlavně šaty ale i plavky. Hned jsem si vzala dvoje šaty a mamka troje, byli jsme v kabince, tam jsme se převlékly do šatů. Nejvíce se mi líbily červené šaty a mamka si vzala černé. (Viz. obrázek, Lili)

K tomu jsem si koupika čevnené lodičky a k tomu i červený lak na nehty.

Mamka si koupila černé šaty k tomu boty stejné barvy a černý lak nesměl chybět.

A takhle to pokračovalo až do večera. Když jsme se rozhodli vrátit se do hotelu tak mamce zazvonil mobil.

" Haló, kdo volá"odpověděla mamka. "Ježiši to je hrozné, ano hned přijedeme děkuji zatim nashledanou" a to už mamka propadla pláči.

Mamka Lili:
,,Haló kdo volá?"

,,Dobrý den tady doktor Sleeper (Slípr)
mluvím s paní Hale?"

,,Ano, co pro vás můžu udělat?"

,,Před pár minutami jsem přivezli vašeho manžela a syna Bena. Tak prosím jestli by jste mohli co nejdříve přijet do místní nemocnice Sv. Vavřince. Vše ostatní vám řeknu až se uvidíme osobně zatim nashledanou."

Já propukla v pláč a Lili nevěděla co má dělat. ,,Mami kdo ti volal, co se stalo, proč brečís?" chrlila jednu otázku za druhou.

,,Táta a Ben měli autonehodu s jiným řidičem ale tomu se nic nestalo a neboj Ben i táta se z toho dostanou uvidíš a usmála se." pokusila jsem se pousmát a pohladila Lili po tváři.

Jen jsem zadržovala slzy, když už mám "tu" správnou rodinu tak se něco prostě musí posrat. Jen jsem vzteke kopla do kamínku a začala nadávat tak nahlas že mě museli slyšet i v Austrálii.

Stopli jsme si taxik a nadiktovali mu kam nás má zavést. Cesta netrvala ani deset minut a už jsme vbíhali do nemocnice. Potkali jsme nějakého doktora a ten nás nasměroval dál.

Lil:
Zrovna nám doktor Sleeper oznámil jak jsou na tom a jak bude pokračovat léčba.
Ben má silný otřes mozku a zlomenou nohu a přitom je v umělém spánku a táta má zlomenou pravou ruku a je po operaci zad. Dvě obratle si zlomil a teď spí.

Vyšli jsme na chodbu a poděkovali. Ja se zhroutila hned na chodbě a máma až uviděla Bena.

Ben:
Vidím jen černo černou tmu, slyším z dálky jak někdo brečí. Běhám pořád dokola a křičím na ně ať neodchází že jsem v pořádku a žiju ale nikdo neodpovídá.

Co se stalo a kde to vůbec jsem? Žiju nebo spím? Takové otázky jsem měl pořád v hlavě a na nic jsem nedokázal odpovědět. Takhle se cítí bezbranný člověk.

Chris:
Od té doby co Lil odletěla na "menší" dovolenou, nemůžu ji dostat z hlavy. To její ploché bříško, ten drzí usměv, samozdřejmě nesmím zapomenout na ten její výstavní zadek a ten její ne úplně dokonalí parkour který dokáže zlepšit jen cvičením.

Až se vrátí nabídnu jí místo v Alfě. A doufám že by to semnou chtěla zkusit. Ať mi přeje štěstí.

Věříte že se z toho dostanou? A budou mít nějaké následky?
Armany