Upíří a čarodějevé. Dva znepřáteléné rody, které ovládají stejně silnou magií. Co všechno se vlastně může stát, pokud přijdou na svět členové, kteří jsou na sobě závislí a tak je to navzdory pravidlům táhne k sobě. Zůstane jejich spojení stále na st...
Petr sedí v křesle se sklenicí vody, zatímco jeho mladší bratr Stefan pomáhá Anastásii s matematickou úlohou, kterou potřebuje vyřešit, přesně jak ji slíbil. Rád by pustil, to co se stalo s tím upírem z hlavy, ale nejde to. Zvláště ne při pohledu na osikový kolík, který leží na dosah jeho ruky. Ze zkušeností ví, že takové věci se jen tak sami od sebe nepřemisťují. V tom jim musíš pomoc a pokud ho Stefan nepoužil, tak to znamená, že tam byl přítomen ještě někdo jiný...Ale kdo? Právě tahle možnost, se zdá být velmi pravděpodobná, zvláště když si uvědomí zřetelný škrábanec na tváři mrtvého upíra, který mu mohla způsobit pouze stejná bytost, jako byl on sám. Znamenalo by to potom, že nějaký upír chránil jeho bratra? Co tím, ale sledoval? Byla to pouze náhoda? Z myšlenek ho vytrhne Stefanovo vysvětlování: "...Takže teď musíš, vzít tahle čísla, kterým se říká Diskriminat, z nich uděláš druhou odmocninu a tu následně...Vím, že to na první pohled vypadá dost složitě, ale když se do toho dostaneš, tak zjiští, že existují i mnohem koplikovanější věci,...než je jedna kvadratická rovnice." "Děkuji, Stefane. Vážně si připadám dost hloupě, když tě žádám o pomoc s nečím takovým, ale co na plat. Tomuhle předmětu prostě nikdy rozumět nebudu. Na matiku jsem prostě úplný analfabet." Usměje se přitom mile bloďatá dívka se světle modrýma očima. "Každý máme nadání na něco jiného." Odvětí Stefan a její úsměv opětuje. "Navíc nadání na tenhle předmět je jednou z věcí, která se u nás prostě dědí." Pronese Petr zamyšleně, když je poslouchá. Co k tomu více dodat, čaroděj prostě předmětu jako je matika rozumět musí, pokud ho nemá jeho vlastní způsob života ohrozit. Týká se to především té části výroby lektvarů, kde si moc chyb dovolit nemůžeš. Každá přísada musí být přidána v tom správném množství, aby vše fungovalo. I malá chyba by proto mohla skončit katastrofou. Nemůžeš si prostě dovolit tam například místo jedné setiny, přidat jednu desetinu. Ono se sice řekne, pouze o jedno místo, ale i to dělá ve výsledku hodně. "Stefane?" Osloví Petr po chvíli bratra. "Ano?" Zajímá se on. "Čím více přemýšlím na tím, co se stalo, tak tím více jsem si jistý, žes tam nebyl sám." "Co tím myslíš?" Petrova odpověď ho překvapí a neví, jak si jí má vyložit. "Toho upíra musela zabít naprosto stejná bytost! Pouze tím způsobem jde vysvětlit zranění po drápech na jeho tváři. A sami dobře vědí o tom, jak se zabít." "Dejme tomu, že máš pravdu. Proč by to potom dělal?" Nechce se tomu Stefanovi moc věřit. Upír a na straně čaroděje? To mu přijde jako nepovedený vtip, nebo ještě lépe naprostá utopie! "Mě se to taky nezdá, ale je to jediné logické vysvětlení. Zřejmě v tom bude hrát svoji roli Potionský syndrom." "Cože?" Když Petr vidí, že Stefan mu moc nerozumí, tak se dá do vysvětlování: "Jednou za určitý čas přijde na svět upír, který..." "Myslíš, tedy že mě zachránil upír, který má pro mě slabost i přesto, čím jsem?" Odpověď je souhlasná. "Jak dlouho to trvá?" "Nevím. Ale většinou celou jeho existenci." "Řešení?" "Různé, buď si vyjde vzájemně s dotyčným čarodějem vstříc, anebo se vzájemně zničí. Jiná možnost není." "Koukám "skvělé" vyhlídky." Komentuje to Stefan. Stejně jako Nina, ani on neví, co si s tím počne. Jak se má k tomu vlastně postavit? Přece se nemůže kamarádit s...upírem. Nebo, že by ano?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
