Cheeky Schoolboy || Larry ✔

~3~

"Chci si s vámi promluvit." řekl jeho jemný hlas bez náznakuj jaké koliv emoce. "Až skončíme, tak přijďte za mnou do kabinetu." a když Harry přikývl, tak si Tomlinson jen spokojeně odkašlal a zamířil si to pryč.

Po hodině stál Harry před kabinetem učitele Tomlinsona. Na tváři měl široký úsměv a v hlavě mu běhalo snad miliony myšlenek, jak tohle setkání proběhne. Všechny končily sexem s panem Tomlinsonem.

S pokroucením hlavy zaklepal na dveře a čekal, až je jeho milovaný učitel otevře. Nemusel čekat dlouho, když se v jeho zorném poli objevila drobná postava modrookého bruneta, který si Harryho projel jedním pohledem a nakonec mu pokýval, aby vešel. Harry byl zklamaný a mohl ze svých myšlenek vyškrtnou jeden z nápadů: Tomlinson na něj rozhodně nečekal v sexy prádélku.

"Děje se něco, pane Tomlinsone?" zeptal se s úsměvem, když se opřel zadkem o pracovní stůl a flirtovním pohledem procházel outfit svého crushe. Černé skinny jeans a adidas tričko nebylo pro kudrnáče žádné překvapení.

"Vlastně, ano." povzdychl si starší muž a pevným krokem obešel čekajícího chlapce, aby se dostal ke svému stolu, kde se opřel a modrýma očima skenoval Harryho, chlapce před sebou. "Musím vás požádat o to, abyste přestal."

"S čím?" zasmál se Harry a překřížil si ruce na hrudi. Netušil, že ho bude Tomlinson o něco žádat.

"S tím." zavrčel učitel nervózním hlasem, ale vše ostatní zůstalo kamenné.

"Musíte přesně upřesnit s čím, pane Tomlinsone, protože já vůbec nemám tušení o čem to mluvíte." provokoval zelenooký, když si smyslně olízl rty a Tomlinson se otřásl a rychle odvrátil pohled. "Pane Tomlinsone?" upozornil na sebe Harry, když učitel pár minut nic neříkal.

"Prostě chci, abyste na mě přestal házet ty pohledy, přestaňte se na mně tak dívat a snažte se prosím, abyste celou mou existenci ignoroval." zavrčel přísně modrooký brunet a uhnul před Harryho pohledem.

"Proč?"

"Protože je mi to velice nepříjemné." odůvodnil učitel a dal si ruce v bok. Vypadá sladce, poznamenal si v hlavě Harry a našpulil rty, jako malé dítě. Neměl rád, když věci nešly po jeho.

"Co vám je velice nepříjemné?" Harry se nechtěl nechat odbít a rozhodně chtěl mít Tomlinsonovo tělo celé pro sebe, ale ještě víc chtěl znát učitelovo jméno, které nikde nebylo napsané a nikdo ho neznal.

"Přestaňte!" vykřikl rozzuřeně menší muž, když praštil do stolu a Harry sebou trhl. "Chci, abyste mně vynechal ze svého života. Není vám to jasné?" povzdechl si Tomlinson. "Nebo vám to budu muset napsat, abyste to pochopil?"

"Nechápu, co máte za problém." zasmál se Harry a posadil se na křeslo. Sledoval, jak jeho učitel sklopil pohled a nejspíš se snažil uklidnit, aby nedošlo k dalšímu cholerickýmu výkřiku. Harry měl chuť ho pořádně naštvat, aby na něj křičel a řval. Harryho mysl byla opravdu zvrácená a i myšlenka, že by na něj Tomlinson křičel ho vzrušovala.

"Mám problém s vámi." přiznal nakonec tichým hláskem starší a Harry neváhal ani okamžik, když vstal z křesla a přešel k učiteli, co nejblíž. Pokýval mu, aby pokračoval. "Díváte se na mně jako na maso, jako na území, které chcete dobýt a mně je to velice nepříjemné."

"Co když vám řeknu, že jste území, které bych chtěl dobýt, ale nejen to... Chtěl bych ho obsadit a prohlásit za vlastní stát?" znělo to, tak dobře v Harryho hlavě, ale když to vyslovil, tak mu to přišlo ohrané a jako kdyby to vyhrabal ze seriálu Sex ve městě nebo starém pornu.

"Měl byste jít." přikázal Tomlinson a o krok ustoupil, ale Harry se o krok přiblížil a takhle to pokračovalo dokud se učitelovi záda nedotkly stěny.

"Pane Tomlinsone, neříkejte mi, že byste nechtěl, aby bylo vaše území dobyto a obsazeno někým jako jsem já?" zajímalo kudrnáče, který věznil svého učitele tělocviku v pasti. Zkoumal jeho strachem rozšířené oči a užíval si ten pocit, který měl. Navrch.

"P-prosím, od-odejděte." zakoktal se brunet, který už nevěděl co víc dělat. Nejenže si svojí situaci se studentem nezlepšil, naopak jí zhoršil tím nejhorším možným způsobem.

"Pane Tomlinsone, povězte mi." Harry zněl nebezpečně se svým chraplavým hlasem, který dostal do kolen ne jednu dívku, ale pan učitel nebyl dívka. "Proč je vám tahle situace nepříjemná? Proč je vám nepříjemné, že si váš student přeje opíchat vaší sladkou dírku?"

"Přestaňte!" vzlykl Tomlinson a sklopil svůj vyděšený pohled k zemi. Nikdy by ho nenapadlo, že ho takhle dostane student. Držel si Harryho tělo od sebe, ale bylo mu jasné, že to dlouho nepůjde a i když byl učitelem tělocviku, tak byl spíše na výdrž a ne na sílu, aby skolil vlastního studenta a utekl.

"Ne." ostrý hlas donutil Tomlinsona zvednout pohled, aby se setkal se zelenýma očima, které byly až moc blízko. "Pane učiteli?" oslovil ho Harry jemně a svou ruku přesunul na jeho tvář. "Neříkejte mi, že mám přestat, když vím, že se vám to líbí." zasmál se Harry, poukazujíc na učitelův problém v kalhotách, který za boha nevěděl, jak se mu to stalo.