..Sakra, co tu chce. A jak věděla, že tu bydlím? Určitě nešla za mnou a byla to čistá náhoda, že je u mě před barákem. Neváhal jsem, oblékl si rychle tričko a běžel v trenkách na zahradu. Když jsem vyběhl sprintem ven, nebyla tam. Koukal jsem kolem sebe a viděl jsem jenom sousedy, který na mě koukají jako na debila, že jsem vyběhl ven celý udýchaný jenom v trenkách. Zašel jsem dovnitř a sedl si na gauč a říkal si, jestli nemám halucinace nebo jestli to není další sen. Štípnul jsem se a zjistil jsem, že tohle sen nebyl a že to byla realita. Viděl jsem, jak mamka schází schody, pozdravil jsem jí a dal ji pusu na tvář. Bylo 10 hodin a já si uvědomil, že jdu s Chrisem ven. Nějak jsem nepospíchal, měl jsem ještě čas, tak jsem mamce pomohl se snídaní, aby všechno nedělala sama. Vždycky se od mamky naučím něco nového a jsme si jistý, že jednou její hodiny vaření mi k něčemu budou. Kdyby mamka napsala knížku o vaření, na 100% by se chytla a proslavila se. Bylo už 11 a já se šel připravovat na dnešní oběd s Chrisem. Nejprve jsem se osprchoval, abych nesmrděl. Umyl jsem si vlasy, vyfénoval je a pak směrem nahoru učesal. Pro jistotu jsem si je nageloval, aby mi to drželo. Z koupelny jsem šel jenom v ručníku do pokoje, a vybíral si ve skříni, co si na sebe vezmu. Nejdřív jsem si vzal trenky se Supermanem. Pak jsem si vybral černé tílko, černé kalhoty, fialovou kšiltovku, fialové Supry a náhrdelník. Lehce jsem se navoněl voňavkou od Playboye a šel do parku, kde jsem s Chrisem měl dohodnutý sraz. Šel jsem se sluchátky v uších a přemýšlel o té holce, co stála před mým barákem. V čekárně jsem si sedl na lavičku a čekal, než mi přijede autobus. Rozhlížel jsem se, kde kdo je. Naproti mně stála jedna holka ze školy, kterou taky šikanovali, ale ne za to, že by měla jinou orientaci, ale za to, že to byla šprtka. Myslím, že na šprtech nic špatného nic není, spíš naopak.
Pozdravil jsem ji ‚‘‘Ahoj Jane‘‘. A podíval se ní.
Podívala se na mě a řekla ‚‘‘Ahoj Mitchi, co tu děláš?‘‘
Usmál jsem se na ni a řekl jí, že jedu s kamarádem ven. V tom už mi, ale přijel autobus, rozloučil jsem se s ní a jel asi tak 5 stanic. Když jsem vystupoval z autobusu, už v tom parku stál Chris. Podíval jsem se na něj a v tom zápětí i on na mě, jako kdyby mě viděl přijíždět v tom autobuse. Přišel ke mně a řekl
‚‘‘Ahoj Mitchi, tak jak se máš?‘‘ a objal mě.
,‘‘Ahoj, mám se skvěle, akorát nevím kam teda půjdeme, je tu docela vedro.‘‘ řekl jsem zpoceně.
Podíval se na mě a přemýšlel kam by jsem šli a najednou z něj vypadlo ‚‘‘Mohli by jsme jít do nějaké té restaurace a dát si jídlo, teda pokud máš hlad.‘‘ navrhl.
‚‘‘To je dobrý nápad‘‘ odpověděl jsem.Šli jsme takovou krásnou a romantickou cestičkou. Koukal jsem kolem sebe a smál se Chrisovým vtipům. Líbili se mi vtipy o blondýnkách, jako jsou třeba tyhle:
‚‘‘Co má společného UFO a chytrá blondýnka?
- O obojím se často mluví, ale nikdo to ještě opravdu neviděl.‘‘a nebo
‚‘‘Co vznikne, když se blondýnka vykoupe?
- No přece slepičí vývar!‘‘Nasmál jsem se tak moc, že jsem se musel držet za břicho a lapal po dechu. Kdybych mohl, válel bych se na zemi. Došli jsme k restauraci a dali si něco dobrého k obědu. Než nám jídlo přinesli, tak jsme si povídali o hudbě a o tom, co máme rádi a tak. Zhruba, tak za hodinku nám to přinesli a mi se mohli najíst. Povídali jsme si, tak do 5, bylo to s ním strašně příjemný a já mu řekl, že mi autobus jede v 6. Tak jsme to zaplatili a šli zpátky na autobus, když jsme šli parkem, tak mě Chris chytil za ruku a já se tomu nebránil, když jsme čekali na zastávce, tak tam nikdo nebyl, ani noha. Šel jsem se podívat v kolik hodin mi to přesně jede a já jenom viděl Chrise, jak na mě kouká. Spíš, jak mi kouká na rty. V tom, ke mně přišel a začal se ke mně přibližovat. Viděl jsem, jak pomalu zavírá oči, jako kdyby mě chtěl políbit. Čím dál, tím víc se ke mně přibližoval a přibližoval a přibližoval a v tom okamžiku..
YOU ARE READING
Human
RomanceJe to příběh o klukovy,který si myslí,že našel sám sebe,ale do jeho života vstoupí člověk,který mu ukáže svoje pravé já.